*Leila*
Po probrečené noci jsem unaveně vypla budík, s pomalu stupňující se hlasitostí jedné z mých oblíbených metalových písniček. Přetočila jsem se na druhou stranu a pohled mi padl na okno. Mé srdce vynechalo úder a poté začalo zběsile tlouct. Dech se mi zrychlil a mé oči jen vyděšeně hleděly na kus papíru nalepeného na okně.
Neplač, maličká.
ČTEŠ
Moje Maličká
Short StoryMalá a bezbranná, chytrá, ale naivní, milá avšak velmi zranitelná. Tak bych popsal mou krásku. Tu křehkou dívku, kterou nemohu vypustit z hlavy, kterou nemohu přestat sledovat.
