*neznámý*
Mé kroky se ozývaly chodbou až k jejímu pokoji. Klíč vklouzl do zámku a ten povolil. Jakmile pokoj projasnilo světlo z chodby, oči se náhle svezly k její maličkosti. Seděla mi u nohou a tiše oddechovala, schoulená v klubíčku. Opatrně jsem jí vzal do náručí a donesl do postele, byla jako porcelánová panenka. Přikryl jsem ji, odhrnul jí vlasy a políbil na čelo.
ČTEŠ
Moje Maličká
Short StoryMalá a bezbranná, chytrá, ale naivní, milá avšak velmi zranitelná. Tak bych popsal mou krásku. Tu křehkou dívku, kterou nemohu vypustit z hlavy, kterou nemohu přestat sledovat.
