If I had you

Part 3 - My little toy

Milí a drazí čtenáři <3

Předem se omlouvám za naprosto úchylnou kapitolu, která je jen pro silnější povahy, ale z určitého důvodu, který se dostaví v dalších kapitolách, je to potřeba. Tak mě prosím, prosím neukamenujte, později vám ta trpělivost přinese růže :D Těším se na Vaše komentáře <3

No nic, je to tu! A začínáme pěkně z ostra - radši hned +18 :D

A opět velký dík AliceSharpe za mnohé dialogy nad touto kapitolou <3

*Loki *

Vzduchem se rozlétla nedopitá číše s červeným vínem, která se zarazila až o křišťálové zrcadlo, jenž se pod jejím silným nárazem rozsypalo na tisíce kousků: „Ta zmije! .... Ta Nicka!....", Loki kolem sebe plival jed a rozzuře přecházel po své komnatě do všech směrů, které mu jen prostor umožnil.

I když jeho ložnice patřila k těm největším v paláci, teď by byl vděčný za každý další metr navíc: „Takhle mě přede všemi ponížit! Jak se jen opovažuje ke mně chovat tímto způsobem! Naučím čupku jako ty jednat s budoucím králem Ásgárdu! Však já ti milerád ukážu, s kým máš tu čest! Ještě sama padneš na kolena a odprosíš mě! Osobně se postarám se o to, abys litovala, žes kdy přišla na svět....to přísahám!"

Byl zvyklý na ledasco počínaje otcovým nekončícím veřejným vysmíváním až po bratrovy rýpavé komentáře či dotěrné úšklebky jeho přátel a bezpočet dalších. Avšak nepamatoval, kdy by ho někdo takto veřejně zostudil, a ještě k tomu žena! Nebýt toho, že si Grandmaster osobně vyžádal Lokiho společnost na večerních hrách, asi by celou místnost převrátil vzhůru nohama. Jen stěží polkl další vlnu hořké zloby, která se hlásila o slovo. Pro tentokrát se rozhodl tu nenávist v sobě udusit. Však ještě bude příležitost učinit odplatě za dost.

S bolestivým přemáháním se přiměl uvolnil zaťaté čelisti a až teď, když svému vzteku dal za dost, pocítil, jak mu chladné kapičky krve stékají ke konečkům prstů, odkud dál dopadají na mramorovou zem. Zvědavě pozvedl obočí a přitáhl si dlaň blíž k obličeji, kde spatřil drobné, za to hluboké ranky kopírující linii jednotlivých nehtů jeho prstů: „Za tohle mi zaplatíš!" procedil skrze zuby a pln odhodlání pohlédl do rozbitého zrcadla, které tříštilo jeho odraz do desítek nepravidelných obrazců.

Směsice emocí podporovala divoký pohyb Lokiho hrudníku. Poslední kapkou do jeho pomyslného poháru trpělivosti přilil milovaný bratr Thór, který se rozhodl tu z čistajasna objevit a málem tak Lokimu překazit všechno, co si tu nelehce těch několik týdnů budoval. Ale ne, v tom se silácký Bůh hromu přepočítal. Konec konců - kdo ví, jestli dnes večer nepoloží svůj život při hrách. Takže stále je tu naděje, zlověstně se ušklíbl nad hříšnou myšlenkou. To potěšení vidět bratra trpět si nemohl nechat odepřít.

Hrdě se napřímil v zádech, prsty lehce opravil límec a rozčepýřené vlasy, které mu neposedně spadly do tváře, jedním krátkým pohybem stočil zpět za ucho. Tak se jdeme na toho Hromolorda podívat, uchechtl se pobaveně nad bratrovou novou přezdívkou a svou obvyklou elegantní chůzí se vydal k východu ze své komnaty.

---

*Fjorn*

Nožkami jsem vklouzla do dlouhých tyrkysových šatů s hedvábnou zlatavou vlečkou, do nichž mi pomáhaly dvě mladičké služebné. Jejich prsty se chvěly v obavách, že omylem poškodí něco tak nádherného ještě dřív, než je stihnou obléknout. Opatrně mi přes ramena přetáhly rozvětvená ramínka s desítkami průzračných křišťálů, jenž se v záři světel blyštily jako ty nejdrahocennější diamanty.