Už neodejdeš - série Vychytralá

5.

 Seděla jsem u snídaně a kočírovala Linu, která do sebe cpala palačinky jak největší čuňas světa. Měla čokoládu a borůvky snad úplně všude. Krotila jsem ji a k tomu jsem byla nervózní ze Sebastiena, který si večer málem vydupal se o ní starat, mezitím, co si já dojdu zařídit poslední věci.

 "Carolino Evangeline Farleyová, okamžitě přestaň matlat tu čokoládu, nebo ti namatlám všechny panenky na oranžovou." Varovala jsem ji.

 Zamrkala na mě a potom si hned otřela ručky a pusu. "Pjomiň maminko." Svěsila smutně hlavu.

 Sebastien upil kávy, kterou jsem před něj postavila. "Carolina?"

 "Ano." Přikývla jsem a doufala, že si nevšiml, že jsem Lině dala italské jméno, protože Sebastien měl italské jméno i rodokmen.

 Usmál se. "Má italské jméno."

 "Kurva." Ujelo mi.

 To Lina slyšela a pozvedla obočí. "Kujva?"

 "Ne." Utla jsem ji a nalila jí do lahvičky ještě džus. "Má italské jméno, protože jsem měla jednoho Itala ráda." Sebastien zbledl a já vstala od stolu. "Jdu se obléct, všechno víš, tak můžu jít."

...

 Itala, kterého měla ráda... Díval jsem se jak vystřelila od snídaně s tou sexy elegancí, jakou to uměla jen ona. A to na sobě měla jen kraťasy a mikinu. Na stehně jsem viděl onu jizvu, ale ona ji měla lehce překrytou čokoládou, kterou jí tam namatlala ta maličká.

 Nemohl jsem uvěřit, že jsem zplodil dítě. Nemohl, a přesto přede mnou seděla v dětské židličce maličká holčička, které byly tři roky a byla drzá jak její maminka.

 Všimla si, že se na ní koukám a upřela na mě modré oči, které měla naprosto se mnou totožné. Až na to, že měly přesně ten výraz, jaký mívala a možná i mívá Cecily. "Takže, ty jši můj tatínek jo?"

 "Ano jsem." Odpověděl jsem a opřel se do židle protože zmáčkla borůvku a ta se rozprskla kolem. Prasečila jako já, když jsem byl malý.

 "Maminka někdy pjakala, kdyš viděja ťvoji foťku v tejefonu." Naklonila hlavu a bronzové vlásky jí spadly do obličeje, takže jsem jí je dal za ucho.

 "Ano?"

 "Jo."

 Ozvalo se zaklapání podpatků a v kuchyni se objevila Cecily s dlouhými vlasy v copu a oblečená v krásných krémových květinových šatech. Došla za maličkou a dala jí pusu do vlásků. "Kočičko, budeš se chovat k tatínkovi dobře, ano?"

 "A hját na Madagaskaj pajty se můše?" Otočila se ještě za ní, když odcházela.

 Cecily se zářivě usmála. "Samozřejmě."

 "Ano madam." Zaculila se Lina a já pochopil, že to nebude taková sranda, jak jsem si myslel.