Rozhlížel jsem se kolem sebe, ale nikoho jsem neviděl. Znovu jsem podíval na sklo.
Na skle bylo přilepený dětský obličej. Ne zhrozým se vždyť někoho takhle přiláká.
Musel jsem se ho zbavit. Ukázal jsem na něj (ty.), potom jsem rozchodil rukama (tady.) ukázal jsem si na oči (koukej.) udělal jsem prsty křížek (ne.) a potom jsem spojil ruce, jako kdybych se modlil (prosím.).
Nevěřil jsem tomu, ale on to pochopil. Jen se na mě usmál a odešel zpátky ke stolu toho oslavence. Oddechu si. Snad to nikomu neřekne. Chvíli jsem se na něj koukal a všiml jsem si něčeho jiného. Ze dveří za ním jsem vyšel Já. Koukal se na toho chlapce a najednouu ukázal na něj a potom pohnul rukou k sobě. Tím chtěl vyjádřit, ať jde k němu.,, Ne! " zašeptal jsem a sklouzl rukou po skle.
Kluk se na něj podíval. Asi tu neměl rodiče, protože se nikoho neptal, jestli s ním může jít.
Moje napodobenina ukázala na dveře a kluk do nich vešel. V napodobenině ruce se zableskli klíče a zámky za sebou.
Po patnácti minutách se otevřeli dveře. Doufal jsem zbytečně. Že dveří nevyšel kluk, ani napodobenina. To co mě však překvapilo, bylo, co jsem uviděl. Že dveří vyšel Mike!
Ahoj,
Doufám, že vám nevadí dnešní kapitola. I když je taková "brutální" tak ji věnuji DoxyTheRockFox.
ČTEŠ
Život Springtrapa
TerrorMyslím že všichni tohoto animatronika známe. Je to zaporák v skoro každé knize. Tady to je jinak. Springtrapův život by jsi nikdo z nás nepřál. Smutek a ztráta ho provází celým životem. Zažívá šťastné chvíle, ale někdy se pak ukážou jako špatné. ...
