Život Springtrapa

Sofiin příběh

  Netradiční kapitola, protože to není z pohledu Springa..... Snad to nevadí                  z pohledu Sofie (duše)
    ,, Ach, ano! " řekla jsem při podivených výrazech v jejích tvářích.,, Mohla jsem žít, ano, Mike mě trefil sekerou, ale omylem plochou stranou. Trefil mě na špatnou hlavy a ohromil mi končetiny. A já tam zůstala." řekla jsem a zamyslela se.,, Začalo to tehdy....."

Jmenovala jsem se Sofie. Měla jsem jenom matku. Táta byl zavražděn ve Fazbear Pizzerii. Máma začala pít a já jsem vlastně byla sama. A já to nezvládala a jednoho dne jsem utekla. Daleko, do města, kde se to stalo tátovi.
        Byla zima a já jsem věděla, že umřu. Byla ten rok tuhá zima. Kráčeli kolem mě lidé, jako kdybych tam nebyla. Někdo mi klidně dupnul, někdo mě nakopnul. Ale ten den, co jsem si byla jistá, byl Štědrý den, že je to můj poslední. Koukala jsem, jak v oknech blikají světýlka. Slyšela jsem dětský smích. Kolem mě někdo šel, ale najednou se zastavil. Podívala jsem se z posledních sil nahoru. Stala na de mnou žena. Nemračila se na mě, ale vypadala ustaraně.,, Chudinko malá! " vykřikla, když jí došlo, že nemá rodiče. Vzala mě do náruče a já ji obejmula.
       Běžela k ní domů a po cestě volala doktora.
       Usnula jsem ještě před tím, než mě položila na postel.
       Po dvou dnech jsem se probudila v posteli. Vedle postele stál noční stolek a na něm váza s kytkou. A ona seděla vedle postele. Usmívala se na mě. Vrhla jsem se jí do náruče. Ona mě k sobě přitiskla. Řekla mi že jsem měla na kahánku.
      ,, Já zapomněla! " vykřikla.,, Nemám pro tebe nic k Vánocům." já ji znova obejmula.,, Ty už jsi mi dárek dala. " (Sakra lidi! Takhle to má vypadat! Takhle se mají k sobě chovat lidi)
     Strávila jsem u ní krásných sedm let a stala se pro mě matkou. Adoptovala si mě.
      Jednoho dne mi ukázala plakát s nápisem Dnes se slaví výročí Freddy Fazbear pizza. Já jsem souhlasila a šla bez ní. Škoda že jsem svolila.
       Bylo to příšerné. Zpousta krve a já tam stála přimražená a celé to sledovala, ale najednou mě taky zasáhl, do hlavy. Já spadla na zem a nemohla jsem se hýbat. Viděla jsem jak roboti s ním bojují a uslyšela jsem výkřik může. Spatřila jsem Fialového medvěda.....

,,Říkáš Fialového Medvěda? " přerušil mě černý králík.,, Ano, ty ho znáš?".,,Bohužel.... " řekl.

       ,,...... A on mě vzal do náruče a posadil mě ke zdi."

  ,,To se mu vůbec nepodobá! " řekl on.

    Po pár dnech se znovu otevřeli dveře. Stál v nich muž a... A... A.....

,, A co?" řekla obří loutka.

A on mě umlátil židlí.

Dokončila jsem svůj příběh. Nadchla jsem se a podívala se po ostatních. Vypadali zařazeně.

,,S tím se musí něco udělat!" řekla loutka.,, Nového animatronika nemáme, musí se někdo z nás obětovat. "
,, Já! " přistoupila bílá liška.,, Díky, Mangle!" řekla loutka. Mangle se  na mě usmála a pokynula mi. A já vstoupila do jejího těla.

ANO vím, teď poslední dvě kapitoly byli jenom o duších, ale slibuji, že ta příští už taková nebude. Ale chtěl bych vyzdvihnout dennywolfczsk za její věrné čtení. Jinak jsem si konečně změnil profil konečně na vánoční.
Ahoj
DarkSpringtrap666