,,Zlatíčko, pojď k nám dolů, chceme ti s Alexem něco říct " volala na mě moje matka. Už několikrát jsem ji říkal, ať mě neoslovuje těma jejíma trapnýma přezdívkama, ale zřejmě to nedokáže pořád pochopit. Krom toho je mi už 18 a tohle je vážně trapný.
Neochotně jsem zvedl svůj zadek ze svojí ultra mega moc pohodlný postele, notebook jsem položil na stůl a šel jsem směr kuchyně, kde na mě čekala celá usměvavá máma s jejím přítelem, kterýho zrovna moc rád nemám.nebo spíš vůbec
Naznačili, ať si sednu.
,,Hmm?Co je ?"Zeptal jsem se bez absolutníjho zájmu a pozornost jsem věnoval mýmu mobilu.
,,No víš Yoongi...... my....my s Alexem se budeme brát"Usmála se na mě a chystala se mě obejmout, ale já jsem ji od sebe okamžitě odstrčil.
,,Ty si ho jako bereš ?!Jak si mi to mohla udělat?Nejdřív si mě odtáhnete sem do tý zasraný Ameriky a teď mi oznamuješ, že se budete brát ?!A co bude příště?!Budeš s ním čekat dítě?Zajímalo tě vůbec někdy, co chci třeba já? Co je dobrý pro mě a ne jenom pro vás dva ?!Nepřjide ti to sobecký?!Jestli si myslíš, že ON mi nahradí tátu, tak na to můžeš rovnou zapomenout!" Řekl jsem na jeden tah a z očí mi začaly téct slzy. Ano, vím že jsem to přehnal, ale je toho na mě už moc.
Oba dva na mě vyjeveně koukali a Alex už rudl vzteky a chystal se něco říct, než ho máma zastavila a přišla ke mně. Vlepila mi takovou facku, až jsem málem slítl na zem, no nebylo by to poprvé, heh. Jen jsem se na ní vyděšeně podíval. Takhle naštvanou jsem jí neviděl ještě nikdy.
,,Tak podívej milej zlatej, tvůj táta tady není a nejspíš ani nikdy nebude. Utekl od nás ještě když si byl malej a já tady zůstala na všechno sama. Opovaž se ještě jednou něco takovýho říct a poletíš. Máš všechno co chceš a na co si jen vzpomeneš, platíme ti školu, která nestojí zrovna málo, tak co ještě víc chceš ?!"A to už jsem se neudržel já.
,,Víš co chci já ?!Chci vidět zase svýho tátu, chci svůj domov, chci svoje kamarády ,chci svojí starou školu ...."dál už jsem nemohl nic říct, jelikož se mi zlomil hlas a já s ubrečenýma očima uťíkal po schodech do svýho pokoje. Zabouchl jsem za sebou dveře a svalil se na postel, kde jsem začal vzlykat nahlas a bylo mi úplně jedno, jestli mě někdo slyší.
Naposledy jsem brečel, když jsme se stěhovali z Korey sem do Ameriky a já se musel se vším a se všema loučit.V Soulu jsem měl aspoň nějaký kamarády, školu, ale za ty dva roky co jsem tady nemám nic, vůbec nic!
Nadával jsem vduchu jak moc je svět nespravedlivej. Nesnáším to tu !Po asi půl hodině brečení a nadávání se mi podařilo usnout.
No a to by nebyla moje supermatka, kdyby zase nepřišla zrovna když já spím. Uslyšel jsem otevření dveří a kroky směrem k mojí posteli. Otevřel jsem oči a uviděl ji, jak stoji vedle postele.
,,Co chceš?!Támhle jsou dveře, tak vypadni!"Nechapu proč sem přišla .Ať odejde, nikdo ji sem nezval.
,,Yoongi přestaň! Přišla jsem ti něco nabídnout. Ačkoliv to říkám nerada, tak ti dávám možnost, že se můžeš vrátit....vrátit zpátky do Soulu. Vím že to tady není pro tebe jednoduchý, ale myslela jsem, že by jsme tady mohli začít nový život, ale když se ti tu nelíbí, nebudu tě tady držet násilím. Jen my slib pár věcí....Budeš chodit do školy, nezapleteš se do žádných problémů, když se bude něco dít, hned mi zavoláš.....a přijedeš na naší svatbu. Teď si zbal věci, za 4 hodiny ti odlítá letadlo. Letenku jsem ti už koupila"Všechno jsem jí to odkejval i když zrovna s tou svatbou absolutně nesouhlasím.
,,Mami?....díky "řekl jsem jí tiše těsně před tím, než odešla.
,,Mně neděkuj, to byl Alexův nápad'' Pche, no jasně, už mi to došlo. Ten debil celý tohle vymyslel, aby měl ode mě pokoj a mámu měl jen a jen prosebe a já jim nemohl tu svatbu rozmluvit. Tak co, ať si tady dělaj co chtěj, já už chci hlavně vypadnout.
Popadl jsem svůj největší kufr co tu mám a začal si balit věci. Když jsem měl všechno zabalený, šel jsem se ještě osprchovat, přeci jenom mě čeká několik hodin strávených v letadle. Po sprše jsem si na sebe hodil trhaný bílý džíny, tmavě modrý triko, obul si červený Vansky a mohl jsem vyrazit .
____________________
Ahoj.Tohle je můj první příběh, takže doufám, že aspoň někomu se to bude líbit. Jinak se omlouvám za případné chyby, které určitě budou xdd.
Chimmomochi 🌻🖤
ČTEŠ
Forgive Me •/YOONMIN/
Fanfiction,,Jimine, odpustíš mi někdy?" ,,Tohle se nedá jen tak odpustit. Nedokážeš si ani představit, jak moc si mi ublížil." ,,Já vím, podělal jsem to, ale všechno jsem dělal kvůli tomu,abych tě před nima ochránil" ,,Nevěřím ti už nic, ani to, že si mě někd...
