Forgive Me •/YOONMIN/

•11•

Jimin

Je kolem půl jedenácté hodiny večer, doba, kdy už většinou jsou všichni doma a koukají se v posteli na film, ale pak jsem tu já Jimin, co 3 hodiny dře na tréninku a jde domů naprosto vyčerpanej bez jediný kapky energie.

Nikde nikdo, sem tam projede auto. Všude je tma, jen lampy mi osvicují cestu žlutou barvou. Teď se rozhoduju jestli jít domů parkem a nebo zkratkou přes tmavou uličku, kde ani lampy nesvítí. Vypadá jak z nějakýho hororovýho filmu.

Jelikož jsem tak unavenej, že to víc už ani nejde a každej krok mě zabíjí, rozhodl jsem se pro kratší cestu uličkou. Nikdy tudy nechodim a i mamka mě varovala, že tudy nemám chodit, ale dneska na to kašlu, co by se mi mohlo stát, když tu nikdo nikde stejně není. to jsem si jenom myslel

Divím se sám sobě, že jsem zvolil tuhle variantu, protože všichni moc dobře ví, jakej jsem posera.

Z přemýšlení mě vyrušily kroky jdoucí zamnou. Otočil jsem se a uviděl černou postavu s kapucí jdoucí rychlým tempem zamnou. Chtěl jsem začít utíkat, ale než jsem stihl předat pokyn mým nohám, ta postava mě silně chytla za zápěstí a přitiskla ke zdi.

,,Kam pak utíkáš maličký?Ještě jsem si s tebou nestihl pohrát a už mi zdrháš"řekla ta postava mnohem vyšší jak já a tiskla se na mě čím dál víc.

,,N-nech mě prosím. Chci domů"nesnáším svojí bojácnost, nikdy se nedokážu ubránit.

,,Můžu tě vzít sebou domů, myslím, že se ti to tam bude líbit. Jiminie~ ani nevíš, že jsem na tebe skoro pokaždý čekal před budovou, než ti skončí trénink, jenže ten tvůj černovlasej kámoš, co vypadá jak králík na tebe vždycky čekal a já měl smůlu, ale dneska se na mě usmálo štěstí. Nechci ti ublížit, jen tě chci pro sebe"chtěl mě pohladit po tváři, ale já jsem mu uhl hlavou, odstrčil ho a pokusil se utýct, jenže on mě znova přitlačil ke zdi a natiskl se na mě jenže ještě víc než předtím. Ruce položil na moje boky a začal je mnout.

,,Neříkej, že se ti to nelíbí. Budeme pokračovat u mě doma "úchylně se usmál a táhl mě za ruku.

,,Nech mě!Pust mě!Já nic nechci!Pomoooc!!!"začal jsem řvát a u toho mi teklo plno slz. Měl jsem mámu poslechnout a nechodit tudy. Ten člověk, co mě táhl se najednou zastavil a vlepil mi facku, že jsem se hlavou bouchl o zeď a následně spadl na zem. Pár krát si do mě kopl a když jsem se válel skoro nehybně na zemi, tak si na mě sedl a začal mi sundavat mikinu.

,,Myslel jsem, že budeš radši chtít, až dorazíme ke mně domů, ale když to chceš už tady, rád ti vyhovím "nic už jsem neříkal. Neměl jsem sílu ani odvahu se nějak bránit. Jen jsem ležel na studeným chodníku, kapky studených slz mi sjížděly po tvářích a dopadaly na chodník a ten člověk ze mě sundal mikinu a rukou mi vjel pod tričko.

,,Heeeej!!Vypadni od něj!!"zaječel někdo, jehož hlas mi byl víc než jen povědomý. Byl to Yoongiho hlas. Člověk sedící na mě se otočil směrem za hlasem, ale pořád na mě zůstal. Yoongi se k nám rozeběhl a já mu byl vděčný, že se tady v tuhle chvíli objevil i když nechápu, co tady dělá takhle večer. Na jednu stranu se cítím být zachráněn, ale na druhou stranu mám strach, strach ne o mě, ale o Yoongiho. Co když mu ten kretén něco udělá?

Yoongi

Šel jsem se projít jen tak ven. V tuhle dobu totiž moc lidí zrovna ven nechodí a je to i logický, kdo by taky chodil ven takhle večer ještě ke všemu koncem března. Néže by byla nějak velká zima, ale i tak. Vyhovuje mi, když můžu být sám a nemotají se mi pod nohy davy lidí, jako to bývá přes den.

Šel jsem po ulici se sluchátkama v uších, ale i když jsem měl písničku puštěnou na plnou hlasitost, nedal se přeslechnout něčí hlas. Vyndal jsem si sluchátka z uší a uslyšel jak někdo volá o pomoc.

,,Nech mě!Pusť mě!Já nic nechci!Pomoooc!!!"ozývalo se někde poblíž mě. Ten hlas poznám. Je to Jimin a jestli mu někdo ublíží, tak přísahám, že nemám problém ho zabít hned na místě! Bez váhání jsem co nejrychleji utíkal za hlasy, které se všude ozvěnou rozlíhaly. Vběhl jsem do jedný z uliček, která se na první pohled lišila od všech ostatních. Nebyly tu lampy a všude po zemi se válely injekční stříkačky nebo obaly od kondomů.

Jimin chudák bezmocně ležel na zemi a plakal, zatímco ta svině na něm seděla obkročmo a osahávala ho. Chytl jsem toho úchyla pod krkem, zvedl ho a přitiskl jsem ho ke zdi. Dal jsem mu několik ran do obličeje a i do břicha, ale nevěděl jsem o koho se jedná, jelikož postava měla kapuci a roušku.

,,Ukaž co si za svini !"sundal jsem mu kapuci a pak i roušku.

,,Yoongi?!"