Marichat

7.

Pohled Adriena:

,,Plaggu co mám dělat? Nechtěl jsem jí ublížit."
,,Adriene s tím ja ti nepomůžu. Jsi idiot a idiotem zůstaneš. Ublížil jsi Marinette a ta už ti to neodpustí s tím počítej."
,,Moc děkuji za útěchu fakt že jo."
,, Radši mi dej camembert."
,, Nemám čas musím jí aspoň napsat omluvný dopis."
,,Hej!"
,, Plaggu mlč. Vezmi si ho sám."
,,Fajn."

Když jsem dopis dopsal, transformoval jsem se a šel k ní na balkón. Zaklepal, položil papír na zem a schoval se za jednou střechou. Mari vykoukla a když uviděla ten lístek sebrala ho, sedla si na menší pohovku a začala číst.

Pohled Marinette:

Probudilo mě klepání na poklop. Když jsem vešla na balkón nikdo tam nebyl. Na zemi ležel kus papíru tak jsem ho sebrala, sedla si na menší pohovku co mám na balkoně a začala číst.

Milá Mari,
Strašně mě to všechno mrzí a chtěl bych to napravit. Víš že tě mám rád a nechci tě ztratit. Prosím aspoň mě to nech vysvětlit. Chyběla by jsi mi kdybych tě ztratil. Jestli ti to můžu vysvětlit stačí kývnout. Miluju tě

Tvůj Chat ❤️

Dočetla jsem ten dopis a kývla.  Vzápětí na to kocour skočil na balkón a prohlédl si mě. Bylo mi to trochu nepříjemné tak jsem od něj odvrátila pohled, otevřela poklop do pokoje a pustila ho dovnitř. Sedl si na postel a podíval se mi do očí.  

,, Ehm... Ahoj"

,,Ahoj?"

,,Hele, strašně mě to mrzí a nechtěl jsem ti ublížit. V ten den co jsi mi vyznala lásku jsem se pohádal s otcem. Řekl mi že když moje maminka umřela tak se starala o mě protože jsem brečel a ona se vybourala. Prý za to můžu že umřela. V ten den jsi mi to řekla a já se naštval. nikdy bych ti neublížil. Proklínal jsem se za to. Chci to napravit a omlouvám se. Jako kocour jsem se do tebe zamiloval a chtěl jsem s tebou být ale nevěděl jsem jak na to. Když by jsi zjistila kdo jsem už by jsi se mnou nemluvila, přesně jak se to stalo. Miluju tě a byl bych rád kdyby jsi mi odpustila. Vím že se to nedá odpustit ale prosím zkus to."

Podívala jsem se na něj a zahleděla se mu do očí. 

,, Já... vím že tě to mrzí ale aspoň mě pochop jak jsem se cítila když jsi mi to řekl. Milovala jsem tě a ty jsi mi ublížil. Zlomil jsi mi srdce a já už nevím co si o tom mám myslet když mi teď říkáš že mě miluješ. Předtím jsi mě nenáviděl a byla jsem jen holka z pekárny a teď mi říkáš tohle."

,,Já vím že je to divný, ale ani jsem neřekl že tě nenávidím. Líbila jsi se mi ale nemiloval jsem tě. Miloval jsem berušku ale ta o mě stejně nestojí, kolikrát mě odmítla. Potom jsem si uvědomil že miluju tebe. Chvíli jsem si říkal že to není pravda ale neubránil jsem se tomu. Ještě jednou se ti chci omluvit a byl bych rád kdyby jsi mi odpustila Mari."

,,Kocoure, měl by jsi něco vědět..."

,,Copak?"

,,Víš... Já jsem beruška..." Řekla jsem smutně a sklopila oči.

,,Cože?"

,,Nechtěla jsem tě odmítat ale milovala jsem tebe jako Adriena. Kdybych to věděla tak... nejsem na tebe taková..."

,,Ty jsi... to není možný..."

,,Promiň" řekla jsem smutně. ,,Vím že teď už mě nebudeš chtít..."

,,Proč myslíš?"

,,Protože jsem ti celou dobu ubližovala."

,,No to je pravda ale to neznamená že tě nemiluju. Mé city se ani tak nezměnily." řekl a přitáhl si mě k sobě. Podívala jsem se mu do očí a usmála se. ,,Tak co? Odpouštíš mi?"

,,Ano." řekla jsem a usmála se na něj. Sklonil se nade mě a políbil mě. 

,,To jsem rád." řekl a usmál se. ,,Miluju tě."

,,I já tebe."

Znovu mě políbil a celý den jsme si povídali.