Díl #1 Začátky jsou super

371 19 1
                                    

Cs tohle je vlastně můj první příběh tak se nedivte že bude divnej..

Dobrý den.
Jemenuji se Kim Baruš Soo.
Je mi 20 let.
Mám vystudovanou školu pro speciální sekretářky (juniorky) s vyznamenáním
takže mám větší možnost být u nějakého normálního ředitele nebo tak nějak....

Vzbudila jsem se a uvědomila jsem si že je 7 hodin ráno AISH!! "Musím tam být brzo jinak mi letadlo uletí.!!"
Přisla jsem jen tak tak, nastoupila jsem do letadla a usla z toho tří týdenního stresu.
Letím totiž do Soulu v Jižní Korei do mého rodného města.

Vystoupila jsem a čekala na taxi řekla jsem ať mě vezme do ulice Toegyero.
" jak si přejete" řekl a nastartoval auto. Během 2 hodin jsme tam dojeli.
"Dělá to 20 000 wonů."
Dala jsem mu peníze a odešla do svého bytu, který jsem si předem koupila, byl roztomilý.

Lehla jsem si na postel a na chvíli si zdřímla

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Lehla jsem si na postel a na chvíli si zdřímla.
Bylo 18:52 a já jsem si už začala připravovat věci na zítřejší pohovor, nedokázala jsem se rozhodnout mezi outfity

 Bylo 18:52 a já jsem si už začala připravovat věci na zítřejší pohovor, nedokázala jsem se rozhodnout mezi outfity

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Nebo

Vyhrál outfit č

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Vyhrál outfit č. 1 protože z něj vyzařuje pocit podřazenosti, nechci aby si můj nový šéf myslel že se oblékám na stejné úrovni jako on.
Den je pomalu u konce a já se jdu projít.
U restaurace do mě drkne nějaká paní
"Omlouvám se" řekla.
"Omlouvám se" řekla jsem ze zdvořilosti.
"Omo to jste vy??" řekla
"Vy mě znáte??" zeptala jsem se a v hlavě mi probíhalo miliony lidí, které jsem zahlédla nebo se s nima potkala.
"Vy jste ta co bude u našeho výkonného ředitele mám pravdu?."
"Ano, jak to víte"
"Viděla jsem vaši fotku v životopise a říkala si že taková mladá, krásná slečna nemůže tak brzo pracovat."
Pousmála jsem se a začervenala se "vy tam také pracujete?" zeptala jsem se.
"Ano, budeš má zastupitelka. Pojď se najíst mám trochu hlad, vy musíte také."
Pousmála jsem se a šla za ní.
Ani jsem nevěděla, že z nás budou nejlepší 'pracovní' kamarádky.
"Jak se jmenujete" zeptala jsem se.
"Boo Ming Doo, ale já tve jméno znám, Kim Baruš Soo, že ano."
Kývla jsem na souhlas mého jména.
"Noo tak když se známe tak by jsme si mohly tykat ne??." řekla.
"Ano můžem, říkejte mi Baruš"
"Mě zase Boo."
"Dobře Boo" Pousmála jsem se a začaly jíst.
Bylo už deset hodin večer a já nechci mít ráno napuchlé tváře z únavy. Rozloučili jsme se a šly si každá po svých. (zní to tak sobecky ale já to myslela, jakože každá šla k sobě domů sama.)

Výkonný Ředitel Jeon JungkookKde žijí příběhy. Začni objevovat