Díl #32 o co mu jde?

33 2 0
                                    




Takže jsem tu s dalším dílem tak si ho užijte

乁(✿ ͡° ͜ʖ ͡°)و

—POV BARUŠ—

"Baruš musím ti něco říct..." "co se děje?" zeptala jsem se ho nechápavě, protože jsem cítila pevný stisk na mé paži.

"Já...chtěl-" "Baruš?" pohled jsem věnovala vysokému muži, výška byla podobná Jungkookovi měl na sobě volnější černé kalhoty, bílou košili podkasanou pod kalhotami a na košili svetr ve střihu do tílka (basic svetr bez rukávů).

Neměla jsem tušení kdo to je, ale přišel mi povědomý... kde jsem ho jeno- "Alexi?!!" Jungkook mne pustil a já běžela k Alexovi.

"Moc jsi mi chyběla lilku" řekl a objal mne, já jen stála a snažila vstřebat ten nával. "Ehmmm" odkašlal si Jungkook, protože si přišel jako páté kolo u vozu. Hned jsem povolila sevření a setřela si slzy z vlhkých tváří.

"Omluvám se, pane řediteli toto je Alex, Alexi toto je pan ředitel" "těší mě" řekl a natáhl ruku, Jungkook ji samozřejmě odmítl...

Proč se chová jako malé dítě, když jsem viděna s jiným mužem než je on? To mě snad miluje nebo co?

Spíking čech lengvič (mluvíme česky)

"Alexi bude ti vadit, když odejdu do práce a ty pojedeš ke mě?" "Ne, mám svůj byt...nebudu rušit" odpověděl a dal mi číslo napsané na papírku.

Spíking korean lengvič (mluvíme korejsky)

Odešel s úsměvem na tváři a já šla trpět cestu s Jungkookem do kanceláře.

...

"Tak co?" zeptala se Boo "žádná novinka, hraje si stále na dítě..." Boo jsem řekla o setkání s Alexem "klasika, Jungkook je vždy takový, ale je ještě větší dítě, když vidí tebe s jiným mužem" "hele zařaď R" řekla jsem s humorem, Boo se jen usmála a vrátily jsme se do práce.

"Baruš, do kanceláře..." "co ten ještě chce" "to nevím" "chtěl by, jste kávu nebo čaj?" zeptala jsem se do telefonu "kávu děkuji" "jdu" řekla jsem a šla na to kafe.

Když jsem míchala cukr, který se rozpustil v černé kofeinové vodě, vyšla jsem do kanceláře.

Zaklepala jsem a vešla s tácem se šálky kávy. "Tady máte" "ano, děkuji" JK si opatrně srkl a položil šálek kávy zpátky "jed v tom není" řekla jsem a uchechtla jsem se vlastnímu vtipu sama...

Pěkně trapný

"Tak proč jste mě volal?" "Tykej mi" "tak co?" "kdo to byl" zeptal se a stoupl si k oknu... vypadal tak úžasně jak se koukal hledíc Soul s letadly a na nebi a zapadajícímu slunci za kopci...

Dej pokoj Baruš...😏

"By tě zajímalo viď?" "Tak kdo to je?"

"Můj bratr" "nemáš bratra" obrátil se a věnoval mi oční kontakt "ale mám, nevlastního" "o čem jste si mluvili?" "nejsem na výslechu" napila jsem se kávy.

JK se přemístil ke mě, až měl ruce na opěrce (k opírání zad)

"Ptám se" "jestli nechce ke mě, ale řekl, že má byt" "to je dobře" "co?"

JK se natáhl pro kávu a napil se "mněli jsme něco spolu, ale jen krátce..." "pfpfffff" Jungkookovi zaskočilo "c-co?" "dělám si srandu" řekla jsem a dopila poslední doušek kávy.

JK se opřel o stůl... si myslí, že je king ne? Mu ukážu...

Stoupla jsem si a šla krůček po krůčku k Jungkookovi. Chytila jsem ho za kravatu a přitáhla ho k sobě, až byl pomalu u mých rtů.

Cítila jsem jen jeho zrychlující se tep a jeho oteplující se dech "ale jestli se stane něco co se mi nebude líbit, tak víš co tě čeká...Ybai" nemám šajna co jsem řekla, ale snad do vyšlo.

Cítila jsem jak na sucho polkl a tak jsem ho pustila...nechala jsem ho podusit, dobře ty Baruš, doufám, že teď aspoň pochopí, že se nenecháš.

"Tohle si dělat neměla" KONEC

Taaakže je tu konec, myslím, že díly budou trochu delší, protože se nám znova zavřela škola... poslouchání Bts a sledování Bts in the SOOP mě nezabaví na celý den tak aspoň čtení FF ͜ʖ͠) a psaní na Watt by taky šlo...

Pro všechny co je škola otevřená, přeji příjemný školní rok a snadné učení...

ARMY... I SMELL GRAMMY ( ͜ʖ)

Výkonný Ředitel Jeon JungkookKde žijí příběhy. Začni objevovat