Výkonný Ředitel Jeon Jungkook

Díl #12 nemocnice

Ahoj lidi tak jsem zase něco napsala doufám že vás to bude bavit...😂😂😅😅

Rozeběhla jsem se za ním, protože hned omdlel "Jungkooku" zakřičela jsem, klekla si vedle něho a třásla mu rameny. Mezitím Boo vběhla do kanceláře "zavolám záchranku" a rychle běžela pro telefon. Koukla jsem se po obrazu co měl za dveřmi. Rychle jsem šla k němu a sundala ho...

Za obrazem byly injekční stříkačky, rychle jsem jednu vzala a píchla mu ji do žily. Mezitím přijela záchranka a odnesla ho na nosítkách. Běžela jsem za ním "kdo jste??" Zeptal se záchranář "jsem jeho sekretářka" koukl se na mne jako bychom měli něco mezi sebou.

"Tak pojďte" koukla jsem se na Boo a ta jenom kývla a běžela zpátky do kanceláře. Když jsme přijeli na ambulanci ten doktor co byl s námi řekl ze potřebuje okamžitě na operaci. " připravte operační sál" řekl sestrám a vzal Jungkooka společně se sestrami do sálu.

Mezitím co lehátko s Jungkookem jelo nekonečně dlouhou chodbou já jsem ho mezitím držela za ruku a druhou rukou si utírala ten vodopád slz. Když jsem ho musela pustit viděla jsem jenom jak mi mizí před očima. Kráčela jsem si sednout už jsem tam skoro byla ale mezitím jsem stačila omdlít a uhodit se do hlavy o tu židli. Au, pomalu jsem zavírala oči a slyšela ženský hlas " paní, je vám něco??...rychle vezměte lůžko krvácí z hla..."

Pomalu jsem otevírala oči a začala se rozkoukávat "ty jsi vzhůru, už jsem se bál že se neprobudíš" koukla jsem se na mužskou postavu, která se mnou komunikuje." Promiňte ale kdo jste??" "T-ty si mne n-nepomatuješ??" Řekl vyděšeně "omlouvám se ale ne..." začal couvat a utekl z mého pokoje, asi tak po 30 sekundách proběhl s doktorem a ten mne začal vyšetřovat." Co se děje, pane doktore??" "Vypadá to že má krátko dobou vzácnou amnezii" " a to znamená co??" "Znamená to že si paní nepomatuje lidi se kterými si je blízká, ale mám dobrou zprávu a to je ta že by se jí paměť měla vrátit do 1 dne proto je tak vzácná " " takže může jít domů??" "Ano, byla tu měsíc, ale její stav se zlepšil. Potřebuju jenom vyplnit papíry."

"Dobře" oba odešli z pokoje a ja přemýšlela o koho jde. "Tak jdeme" řekl a vzal mne za ruku a já spolupracovala. Když jsme šli směrem k autu přiběhli novináři a ptali se na otázky jako..."jak se má vaše přítelkyně??" " je to lepší děkuji" odpověděl A posadil mě na sedadlo spolujezdce. Rychle auto obešel a jel asi do jeho domu??"jsme tu" řekl a vysadil mne z auta "tady bydlíme??" Koukl se na mne a řekl ve stylu "...ano" doprovodil mne k pokoji a řekl "tohle je tvůj pokoj. Pokud budeš něco potřebovat řekni, já jdu pracovat a pro tebe bude nejlepší, když si půjdeš lehnout.

"Jak tady někdo může vůbec usnout??"..."vstávej je ráno" "co se děje??" "Už si mne pomatuješ?? Měla jsi amnesii a dnes už ne..." hmm amnesii tak si trochu vystřelím "kdo jste??" "Stále si mne nepomatuješ?? Já jsem tvůj přítel" "a??" "A... žijeme spolu v tomhle domě" tak tohle by mi namluvil "Ybai jak bych na tebe mohla zapomenout"řekla jsem a koukl se na mne s vyděšenýma očima "takže tohle by jsi mi namluvil co??" Koukla jsem se na něj s úsměvem "myslel jsem že si mne nebudeš vůbec pomatovat"

A obejmul mě jeho objetí jsem mu opětovala svým. "Boo měla o tebe velikou starost a JK taky" "Jungkook!! Já na něj zapoměla" "jo vždyť jsi měla amnezii" pochychtl se "můžeš mne prosím dovést do nemocnice?? "Dobře ale převleč se" "nic tu nemám" "už jo" řekl a pokojské mi začaly nosit šaty "zkus si tyhle" řekl a já si je šla obléci.

Když jsem přišla stály tam jenom pokojské "páni... paní Tang ty vám sluší" řekla jedna z nich " kde je Ybai??" "Musel odejít na schůzi ale sehnal vám odvoz" sklesle jsem sešla ven a čekala na auto. Když přijelo otevřela jsem a sedla si "jestli by to bylo možné jeďte rychleji"

"Ano" auto se rozjelo a jelo na druhou stranu města než jsem si to uvědomila... "pane ale nemocnice je na druhou stranu" "já vím holčičko"...Konec

Takže doufám že se vám tenhle dílo líbil a u dalšího dílu ahoj...❤️🖤❤️🖤