Díl #7 tour po jeho bytě

146 9 2
                                    

Děkuju moc za ty 👁️a ty🌟⭐ spíše vy jste takové moje hvězdy no nic přeju hezké čtení 📖 😂💜💙❤️💛🖤

Co jsme na sebe asi tak 7 sekund si mne přiblížil blíže k svému tělu a svůj obličej také, natáhl ruku k mému obličeji a..

Jak se ke mně přibližoval svůj obličej cítila jsem jeho studený dech jak se mi proplétá mezi vlasy a jeho pravidelně pulsující srdce pomalu zrychlovalo.

Mé srdce jako by dělalo jako by to samé. Jeho dech se jako by zastavil a já jsem začala cítit jeho rty když v tom přišla komorná a řekla že čaj je připravený.

Dal mě tedy na schody a my jsme sešli dolů do jeho obývacího pokoje. On si sedl do koženého křesla a já si sedla do protáhlé dlouhé kožené pohovky.

Když jsme si sedli rozhlížela jsem se po těch velkých obrazech jeden ten obraz byl snad větší než můj byt..."takže... co jsi tam dělala?"

Zeptal se nejistě "byla jsem tam kvůli své nové práci." Mezitím nám paní přinesla čaj a já ho pomalu a potichu usrkávala Mezitím co jsem obdivovala obývací pokoj.

"je to tu moc malé? Můžeme jít do salónku." "Ne to je dobré, děkuji" když jsem přetahovala oči na něj zastavil je obraz s dvěma mladými chlapci. "můžu?" zeptala jsem se. Ybai kývl na souhlas.

Položila jsem šálek čaje na stolek stoupla a šla blíže k obrazu. Koukala jsem na něj jako na svatý obrázek bylo to divné ale z toho obrazu šla pozitivní energie.

"kdo jsou ti chlapci na obraze jestli mohu vědět?." "ano můžeš, jsem to já a můj bývalý nejlepší kamarád." "mohu o tom kamarádovi vědět více?" strašně mě to zajímalo. Ybai jsi vstoupil a šel k obrazu také, stoupl si vedle mne a řekl "to ti řeknu později ale teď tě provedu po zbytku domu." kývla jsem a šla za ním jako kdybych já byla štěně a on můj pán. Když jsme došli po schodech nahoru Ybai otevřel jednu místnost a šlo vidět že je to jeho kancelář. Byla krásná...

"tohle je moje kancelář teď půjdeme do mého takového odpočívacího nebo hracího pokoje

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"tohle je moje kancelář teď půjdeme do mého takového odpočívacího nebo hracího pokoje. Hlavně se nelekni prosím." Koukala jsem se na něj nechápavě. Když Ybai otevřel dveře vyběhli na mě dvě roztomilá štěňátka."pomoc roztomilost se na mě vrhá!."

Řekla jsem že srandy a nechala se přivítat. Ybai se smál a začal je hladit se mnou hned co jsem spatřila tu mini hernu s imitací závodu na motorkách zeptala jsem se "jdem?" Ybai se usmál a řekl "jasně ale musíš zaplatit 8000 krw." řekl a já jsem z kabelky začala vytahovat peněženku Ybai mě zastavil a řekl "tady to je moje takže to je zdarma vidíš.." řekl a ukázal tam kde obvykle je ta 'díra' na ty many.

Stala jsem tam jak solnej sloup a přemýšlela jsem jestli se propadnout hanbou do země nebo se na místě zabít.

"tak co? Bojíš se že to prohraješ?" probrala jsem se z tranzu a řekla jsem "no... To se uvidí!" položila jsem si kabelku na pohovku a sedla si na motorku. Byla to zábava "Yes!! Řekla jsem a tančila svůj mini výherní taneček.

Ybai se mi smál a mezitím mu smích zmizel že rtů." co se stalo? " koukala jsem se na pohovku Kam jsem si položila svou kabelku zasmála jsem se a šla k ní. Klekla jsem si a pohladila obě dvě štěňata která ležela na mé roztrhané kabelce."Promiň koupím ti novou.""dobře ale někdy jindy "

Mezitím co jsem si hladila jednoho pejska a Ybai toho druhého zeptala jsem se" jak se jmenují? " Ybai zvedl hlavu a řekl" tenhle welsh corgi se jmenuje Tanni a tenhle německej špic je Mochi. "koukla jsem se na oba dva psy a Ybai řekl" tak půjdeme? " zeptal se a nechápavě na něj koukla

" kam? "" vždyť jsi vyhrála tak by jsi mě měla někam pozvat "řekl s úsměvem" ok ale příště si pro mě přijeď " Řekla jsem a šťouchla jsem ho do ramene. Když jsme nastupovali do auta Odjeli jsme z jeho pozemku a já jsem si uvědomila že jsme u mě před bytem.

" chceš se na něco zeptat? "řekl Ybai protože to fakt vypadalo jako kdybych se na něco chtěla zeptat. Kývla jsem na souhlas a otočila jsem se na něj."Proč jsi mě políbil na čelo??" Ybai se na mě otočil a já jsem řekla " Nemusíš spěchat a neznamená to že ti to zakazuji je to jenom otázka Nemusíš odpovídat." Otevřela jsem dveře od auta a vylézá z něj opouštěla jsem příjemný studený vánek z klimatizací.

Když v tom mě Ybai stáhl za ruku zpátky do auta zavřel dveře a jeho ruka směřovala k mé hlavě jeho dlaň se dotkla mé malé tváře a směřovala přímo k uchu ucítila jsem jak jeho prsty se proplétají mezi mými vlasy a druhá ruka jako kdyby drtila volant za které se držela.

Ybai se na mě kouká jako kdyby něčeho litoval "promiň že jsem si toho nevšiml dříve."

Jeho obličej se blížil k tomu mému a já cítila jeho dech společně s jeho rychle tlukoucím srdcem přiznávám že moje srdce také bylo jako o závod ale asi z jiného pocitu.

Přiblížil se ještě blíže až jsem ucítila jeho rty na těch mých, nás nic nemůže vyrušit protože jsme v jeho autě a tady ta ulice není zas tak rušná. Sakra úplně jsem mu propadla.....konec

Doufám že se vám tento příběh líbil
Dáme to zase jako minule za 10 a více 👁️
Tak zatím. Čau 👋

Výkonný Ředitel Jeon JungkookKde žijí příběhy. Začni objevovat