THE BEST CALVIN KLEIN MODEL

o n e

h a i l e y

Ráno jsem přišla do práce, pozdravila Becky - moji spolupracovnici a zaplula do šatny, kde jsem se převlékla do pracovního oděvu.

,,V kolik přijde Justine?" zeptala se mě znuděně Becky, když jsem jí pomáhala sundavat židle ze stolů a stoly následně utírat jako to děláme každé ráno. Becky mě nemá moc v lásce a já zase ji. Bavíme se spolu, jen když musíme nebo něco od té druhé potřebujeme.

A Justine, to je moje nejlepší a vlastně i jediná kamarádka. Chodí si sem přivydělávat zpěvem a hraním na kytaru. Ví o všem, několikrát se mi snažila i pomoct. Nabízela mi, abych šla bydlet k ní, jenže ona také ještě pořád bydlí s rodiči a oni jsou takoví divní, takže jsem to nechtěla riskovat.

,,Ve tři." odpověděla jsem jí, jakoby to byla na nejjasnější věc.

Po velmi krátkém rozhovoru s Becky jsem šla přehodit cedulku na dveřích ze zavřeno na otevřeno. Lidé většinou začínají chodit až tak kolem půl sedmé; ti, kteří se tu zastaví při cestě do práce pro kávu a pak sem chodí lidé na snídaně, ale to až tak kolem půl deváté.

o n ě k o l i k h o d i n p o z d ě j i

Před chvílí jsem zaregistrovala, že už je po třetí hodině, takže by každou chvíli měla dorazit Justine.

,,Haiiiiley." uslyšela jsem Justine hlas, který mi hned pozvedl náladu. Zvedla jsem hlavu od kávovaru, abych se podívala na mou kamarádku s fialovými vlasy.

,,Taky tě ráda vidím, Fialko." usmála jsem se a ona vlezla za mnou za bar, aby mě mohla obejmout.

,,Jak se dneska máš?" začala mi pomáhat dělat objednávky, které jsem tu měla napsané na lístku, ,,nebo počkej. Nech mě hádat," udělala gesto rukama, které značilo stop, teď nemluv, ,,jsem unavená, ale jsem ráda, že tě vidím." napodobila můj hlas. Tuhle větu říkám pokaždé, co se mě zeptá, jak se mám.

Protočila jsem nad ní očima a odnesla dvě cappuccina slečnám, které si je objednaly. Potom jsem ještě obsloužila pár, který sem zrovna přišel, a vrátila se zpátky za bar.

,,Dneska jsi tu sama?" pokroutila jsem hlavou a ještě dodala, ,,ne, Becky je vzadu. Doplňuje zboží."

,,Becky," Justine vyplivla její jméno. Také ji nemá ráda. Zasmála jsem se a pokračovala v práci. Justine mi dál pomáhala a přitom jsme si povídaly, ,,zmlátil tě včera?" zamumlala. Věděla jsem, že tohle téma vytáhne. Ostatně jako to dělá každý den. Povzdechla jsem si a neodpověděla jí, protože moc dobře věděla, že mi ubližuje pořád. Vlastně už si ani nepamatuju den, kdy by mi nějak neublížil, ,,takže zmlátil," povzdechla si. Dělá jako kdyby to nevěděla. Radši jsem šla odnést další objednávku.

,,Měla bys s tím něco dělat. Třeba jít na policii." začala mi dávat dobré rady, když ani nemá tušení, jak těžké to je.

,,Už jsem ti říkala, že na policii nemůžu. Na pár let by ho zavřeli do vězení a já bych bydlela na ulici, protože to udělal tak, že dům a všechno je napsané na jeho bratrance, takže já bych neměla absolutně nic. Navíc by ho za pár let pustili, jelikož tam má známé a mě by s největší pravděpodobností zabil."

,,Hails-"

,,Ne, už o tom nechci mluvit." odsekla jsem ji. Vážně mě nebaví každý den řešit, jak mám posraný život a že bych s tím něco měla dělat. Jenže já dělám to, že pracuju a pomalu, ale jistě si vydělávám na nový život.

,,Dobře, já se jdu tedy připravit." řekla zklesle a odešla na místečko, kde měla mikrofon a stoličku.

-

Vydechla jsem, když jsem konečně mohla přehodit cedulku z otevřeno na zavřeno. Už máme padla a já můžu jít domů, kde na mě určitě nic dobrého nečeká.

Proč bych tam teda měla teď jít, když vím, že mě nic dobrého nečeká? Co takhle si někam vyrazit, přece nebudu v pátek večer ležet na podlaze zmlácená a plakat.

,,Fialko, co kdybychom někam zašly?" přešla jsem k ní a pomohla jí sklidit její nástroje do ochranných pouzder.

,,Co tvůj-" zastavila jsem ji.

,,Tohle ani neříkej. Dopadlo by to špatně v obou případech, takže je jedno, kdy přijdu domů. Zle bude tak i tak." usmála jsem se, i když se to nehodilo k tomu, co jsem řekla, ale potřebovala jsem ji přemluvit.

,,Tak fajn. Půjdeme se k nám nějak obléknout. Takhle tam přece nemůžeme jít." zasmála se a tak jsme šly.

-

Zanedlouho jsme vycházely od Justine z domů, už připravené a v dobré náladě, jelikož její rodiče nebyli doma a tak jsme si dali pár skleniček vína. Stoply jsme si taxi, který nás dovezl do jednoho klubu, kam občas chodíme a je to tam skvělý. Na sobě jsem měla úplé červené šaty, takže hned u baru se na mě lepili nějací muži, ale já je posílala do háje.

-

S Justine jsme si na baru daly několik drinků a poté šly na parket rozhoupat naše boky. Už jsem měla něco v sobě a cítila se po dlouhé době tak volná. Nemyslela jsem na nic, prostě jsem si užívala. Byl to báječný pocit.

,,Ahoj, kočko. Máš krásný vlasy." k Justine přitancoval celkem pohledný muž, tak v jejím věku. ,,Děkuju." zachichotala se. Jakmile jí někdo pochválí vlasy, získá si ji tělem i duší a to se teď stalo.

,,Jsem Patrick. Můžu tě pozvat na drink?" zeptal se. Ani nebyl tak opilý jako my dvě. Justine se na mě tázavě a s obavou podívala. Naznačila jsem jí, aby šla. Dala mi pusu na tvář a odešla s tím Patrickem k baru. Já tu tancovala a nechala se unášet hudbou dál.

Za chvíli jsem na bocích ucítila něčí ruce, ale bylo mi to příjemné, tak jsem se kroutila dál. Zadkem jsem se občas otřela o jeho nádobíčko. Nepoznávala jsem se, to ten alkohol.

,,Kurva, babe. Tvrdnu z tebe," zachraptěl mi do ucha a mně naskočila po celém těle husí kůže. Jeho slova mě přiměla můj pohyb zpomalit a pomalu, mučivě se třít zadkem o jeho chloubu. Jeho ruce se přemístily na má prsa a mačkaly je. Zaklonila jsem hlavu a neznámý mi vtiskl vlhký polibek na krk, ,,za kolik?" zašeptal mi do ucha.

Pousmála jsem se. ,,Za tisíc dolarů." řekla jsem se smíchem. Nechtěla jsem sex za peníze, proto jsem řekla tak velkou částku, kterou by mi určitě nedal. To by musel být nějaký boháč a hlavně blázen.

Jeho silné ruce mě vyzvedly a šel se mnou nahoru do schodů, kde byly pokoje a do jednoho z nich se mnou vešel. On je opravdu blázen!

Pěkně se mi to vymklo z rukou, ale tisíc dolarů za jeden sex? To by mi hodně pomohlo. Měla bych konečně na svůj vlastní byt, kdybych k tomu přičetla to, co už mám našetřeno.

***

Byl tu dotaz od slečny, zda nemohu rovnou přidávat své části, ale autorka mi poslala všechny kapitoly, které psala a já se rozhodla, že je sem nejprve vložím. A také, protože nevím, zda příběh nechá i na svém profilu a kdyby se rozhodla ho odpublikovat, původní části by nebyly k dohledání. Dneska vám sem naházím i další kapitoly a poté se na to vrhnu já sama.❤️ Doufám, že budete spokojeni.