Jako Anděl A Ďábel

Kapitola šestá - Ples 1.část

POHLED 3.OSOBY:
Po přečtení pozvánky na ples od Mikaelsnů, si ji Ari schovala k sobě do kapsy u kalhot a běžela do pokoje sestry. Táta už byl dávno dole a chystal se už jít spát.
Zaklepala a Ann jí okamžitě otevřela. ,,Už je ti líp? Já doufám, že jo, abych tam nemusela jít sama." S úsměvem přitom zamávala pozvánkou sestře před obličejem a vstoupila do pokoje. Annie za ní zavřela a sedla si ke stolu. Ari si sedla na její postel a spustila, proč vlastně přišla, a že by byla ráda, kdyby s ní Annie šla. Protože věděla, že tam táta asi nebude chtít jít. On nikdy tyhle akce moc nemusel. A když tam musel jít, tak tam šel kvůli matce svých dcer.
,,No já nevím Ari. Tátovi se to asi nebude moc líbit." Seděly naproti sobě a v místností skoro už byla úplná tma. Venku už byla černočerná tma a měsíc byl skoro v úplňku. Popravdě měl být v pondělí. Pozítří. Oni se měli na něj co nejlépe připravit.

,,Prosím. Jsi jediná moje šance." Prosila své dvojče Ari a přitom na tváři měla štěněčí kukuč. ,,Nojo. Ale pokud se mi tam nebude líbit nebo mě to tam nebude bavit, půjdu pryč." Ari přikývla a tak se tedy obě domluvily.

Ráno vstaly, nasnídaly se, pozdravily tátu a pak vyrazily na nákupy krásných plesových šatů. Ten ples měl být už ten večer a konal se v jednom velkém domě. No spíš to byla vila. Při nakupování se holky bavily a smály se natolik až Annie zapomněla na problém jménem lovec. Ano, nebyl to až tak moc velký a strašný problém, jelikož je to lovec upírů a ne vlkodlaků. Ale i tak. Přece ona chtěla, aby se se sestrou chovaly jako normální lidské holky chodící do školy a na rande s klukama. Byla ráda, že na to sestře kývla. Třeba si to i užijí.

POHLED ELENY:
Po příchodu ze školy jsem si připravila tmavě rudo-černé šaty, které jsme už nějakou dobu okukovaly s Caroline v místním obchodě s plesovými šaty a zamkla se do koupelny.
Čokoládově hnědé oči jsem si zvýraznila řasenkou a rty namalovala tmavou rtěnkou, abych jim dodala patřičný objem.

Matt přijel přesně v 19 hodin. Původně jsem měla jít se Stefanem, ale toho prý někdo pozval.
Tak trochu podezřívala Caroline, ale ta se vždy, když svou doměnku vyslovila nahlas jen tajemně usmála.
Povzdechla jsem si a sešla dolů před náš dům.
Bude to dlouhý večer.

POHLED CAROLINE:
U Salvatorů jsme se se s Bonnie převlékly do plesových šatů a pak si upravily vlasy. Damon a Jeremy už na nás dole čekali. Vyšly jsme z pokoje a kluci na nás skoro valili oči. Tedy jen Jeremy. Damon se jen na mě usmál a jedním pohybem do sebe dostal poslední kapku bourbonu ze skleničky. ,,Tak a jde se na ples." Řekla šťastně Bonnie a my jsme přikývli. Nastoupili jsme k Damonovi do auta a mohli jsme vyrazit. ,,S kým asi půjde Stefan? Myslíš, že s Rebekhou?" ,,S barbie Klaus rozhodně nepůjde. To mi věř blondsko." Trošku jsem se zamračila a on se na mě s úšklebkem podíval. ,,Když se mračíš, nesluší ti to." Povzdechla jsem si a věnovala se spíše cestě.

POHLED ANNBELL:
Se sestrou jsme si zavolaly taxi a jely jsme na místo plesu. Když jsme zastavili před vchodem, zaplatila jsem za nás obě a poděkovala taxikáři. Šly jsme směrem dovnitř, ale v tu chvíli jsem za rohem uviděla Jeremyho Gilberta. ,,Annie, jdeš?" Podívala jsem se na Ari. ,,Ne, musím něco vyřídit. Přijdu pak. Najdu si tě." Řekla jsem jí s úsměvem a ona přikývla. Ona tedy šla sama a já šla tam, kde jsem viděla toho mladého lovce upírů. Černé, dlouhé šaty, které měly na sobě růže, se za mnou trochu táhly a já si toho tolik nevšímala. Můj pohled na chvilku závadil o dorůstající měsíc do úplňku a já měla na tváři malou bolestivou grimasu. Zítra je úplněk a já nesnáším tu příšernou bolest. Možná si člověk říká, že jako vlkodlak musím být už dlouho, ale ne. Já jsem vlkodlakem teprve pár měsíců.

Ale to jak jsem se jím stala, vám tady úplně asi nebudu říkat. Jen to, že jsem nešťastnou náhodou , když jsem byla dost naštvaná a můj kluk, se kterým jsem se znala už od školky, skončil mrtvý. V mém těle se probudila vlna adrenalinu a hlavně toho vsteku. Ben mě chtěl uklidnit, ale to neměl. Skončil s rozbitou lebkou ležet u zdi mrtvý a já ihned samozřejmě zavolala záchranku. No a hned při 1.úplňku po této strašné nehodě, jsem se stala vlkodlakem.
Při vzpomínce na Bena mi po tváři sklouzla jedna slza a já ji ihned setřela.

POHLED NIKLAUSE:
Dnešní večer si pochopitelně vyžádal i mou přítomnost.
A taky jsem se chystal rodině představit svého přítele.
Stefan přišel v drahém obleku a jeho dokonalý vzhled mě dost frustroval. Může být vůbec upír takhle nesnesitelně nádherný?