Jako Anděl A Ďábel

Kapitola sedmá - Ples 2. část

Pohled Niklause:
,,Ahoj Stefane," Stefan zvedl svůj pohled směrem ke mně a přikývl na pozdrav.

Než jsem se stihl nadechnout abych jeho šarmantní vzhled pochválil, ozval se pronikavý dívčí hlas.

,,Ahoj Stefane!" Rebekah po mém příteli vrhla oslňující úsměv a popadla ho za paži.

,,Kdo je ta šťastná, která tě  doprovází?" uculila se a svůdně na něj mrkla.

Mého vražedného pohledu si ani nevšimla. Nebo si ho všimnout nechtěla.

,,Myslím, že potřebují na vzduch." usmál se omluvně Stefan a rychle odešel.
Rebekah pozvedla obočí směrem ke mně.

,,Co to mělo-" povzdechl jsem si a beze slova odešel směrem k terase.

Možná jsem se o tom ještě nezmínil, ale moje bloňďatá sestřička má docela talent na kazení romantických chvilek.

Stefan stál se šampaňským v ruce u zábradlí a pozoroval hvězdnou oblohu.

,,Proč mě sakra svádí špatnej Mikaelson?"

,,Je to Rebekah," pokrčil jsem rameny a napil se z jeho ozdobné sklenice.

,,Vždycky taková byla,"

Odmlčel jsem se a jemně ho chytil pod bradou.

,,Neboj, jenom jeden Mikaelson tě miluje."

Naše rty se s hladovou vášní spojily v jedno.

POHLED ANNABELL:
Vešla jsem dovnitř a šaty si držela. Jedna milá paní mi někam pověsila něco jako bolerko a já šla víc do místnosti. Rozhlédla jsem se a bylo tu fakt dost lidí. Doufala jsem, že tu nebudou žádní upíři, ale když tu byl Jeremy, můžou se tu pohybovat i oni. Nerada bych, aby s nimi do styku Ari přišla. I když jsem starší jen o 2 minuty, pořád jsem ta starší a ti maj na mladší dávat pozor. Nechci, aby se jí cokoliv stalo.

Ucítila jsem na sobě i několik pohledů, ale jen jeden z nich byl víc do mě zapíchnutý. Podívala jsem se tím směrem a přímo na mě se díval černovlasý modrooký kluk s ostrými rysy. Nemohli jsme od sebe odtrhnout oči. V tom to někdo přerušil.

,,Dobrý večer. Vítejte na plese Mikaelsnů. Opět se naše rodina dala dohromady a naše matka si nemohla prostě pomoct. Doufám, že se bavíte. A teď bychom se mohli společně přemístit do velkého tanečního sálu. Děkuji."
Mikaelsnů? To jméno jsem už někde slyšela. Ale to už je dávno.
Mávla jsem nad tím rukou a očima hledala svou sestru. Povídala si asi s jedním Mikaelsonem. Všichni už skoro byli v tom sále a já se vydala k sestře.

Pohled Kola:
Večerní ples jak z 18.století může skutečně vymyslet jen Niklaus!
A ještě se maáme prý usmířit s naší drahou máti.

Pohrdavě jsem se ušklíbl a sešel dolů do místnosti, kde se měl ples konat.

Přijal jsem skleničku šampaňského, kterou mi nabídla jedna ovládnutá servírka a šel si stoupnout směrem k Rebekah. Ta vrhala podezřelý pohled po Niklausových mizejících zádech a aniž by se na mě otočila, povídala: ,,Nezdá se ti Nik nějaký...zvláštní?"

Protočil jsem oči a ironicky pronesl : ,,Pár desítek let mě držel v rakvi, zabil bezpočet nevinných lidí a jen tak mimochodem občas někomu utrhne hlavu...prostě takovej normální bráška."

,,Nemusíš být hned sarkastickej," odsekla a napila se šampaňského.

,,Kdo je vůbec jeho doprovod?" zeptala se znuděně po chvíli.

Zaváhal jsem. To, kdo sem Niklause doprovází jsem věděl jenom já a to docela náhodou, když jsem zaslechl jeho telefonát. Ten magor, který často zabíjí aby zahnal nudu byl, ale furt můj bratr a nebylo by fér vyzradit tak soukromou informaci někomu jako je...Rebekah.

,,Je to někdo do koho by jsi to v životě neřekla." vševědoucně jsem se pousmál a jemně si s ní přiťukl.

,,Na zdraví, sestřičko."

POHLED DAMONA:
Vystoupili jsme a já Caroline nastavil rámě. Ona jí přijala s úsměvem a společně jsme se vydali vstříc Mikaelsnů a jejich plesu. Za námi hned šla Bonnie s Jeremym. Jeremy, ale hned na to musel ven jít něco řešit a tak Bonnie šla s námi. V místnosti bylo plno lidí a rodina původních si povídala na schodišti. ,,Počkáš tu Damone prosím? Musím na záchodky." Přikývl jsem Caroline a s ní odešla i Bonnie. V tom se otevřely dveře a dovnitř vešla krásná dívka, kterou jsem ještě nikdy v Mystic Falls neviděl.  Měla krásně dlouhě a vědě vlasy složitě zapleteně a na sobě měla černě šaty s růžemi. Nemohl jsem z ní spustit oči a ona na sobě nejspíš ucítil můj pohled a už se naše oči vpíjela do sebe.
Kdyby nebylo Elijahe, možná bychom tak vydrželi dýl. Elijah měl opět proslov a po něm se lidi přesouvají do tanečního sálu. Chtěl jsem jí požádat o tanec, ale hned na to přišla Caroline, popadla mě za ruku a taťka do toho sálu. Mezitím ta dívka šla za nějakou holkou, co si v rohu povídala s Kolem.

,,Kde je Stefan?" Ozvala se vedle nás Elena a přitom tancila s Donovanem. Trošku nechápu, proč když je mi oddaná, proč tancuje s Mattem? Možná jí pozval a  tak ho nemohla prostě odmítnout. A navíc jsou přece přátelé, tak mi to nemůže nijak vadit.
,,Damone?" Podíval jsem se na  Elánu a ona na mě. ,,Stefan? Nevím. Třeba je někde s Klausem." Pokrčil jsem rameny a přitom se toulal s Caroline do rytmu hudby. ,,Proč  s Klausem? Vždyť ho zabije." Hudba skončila a začala hrát jiná. Najednou jsem měl u sebe Rebekhou místo Caroline. ,,Ahoj Damone. Nemohla jsem vás neposlouchat." Povzdechl jsem si, ale jinak to neřešil. Tančili jsme furt dál. ,,Stefan je někde s Nikem. A podle mě se Můj dost změnil..." ,,Už nechce bez hlavy vraždit?" Skočil jsem jí do řeči. ,,No trochu. Ale spíš hází na tvého mladšího bratra zamilované pohledy. " ,,Stefan není gay. To bych věděl. A to by asi ani nekupoval Katherine s Elenou." ,,No všechno je jižně Damone. Třeba se změnil. Já znám Nika už přes 1000 let a tohohle jsem si u něj ještě nevšimla." ,,Třeba je on gay nebo bisexuál." ,,To není vtipné Salvatore." Zrovna přišla chvíle na otočku a já nastavil Rebece ruku, aby se pod ní mohla otočit. A opět jsme byli u sebe. Její hruď byla blízko té mé a já to moc neřešil. ,,Pomůžeš mi to pomoct vyřešit?" ,,Máš na to sourozence." ,,Jo vím a Kol asi něco ví, ale on mi to neřekne. Je Nikovi, tak trochu loajální." ,,Tak fajn. A když se to týká i Stefana, řekněme, že ti s tím pomůžu." Hudba skončila a tanec taky. Šel jsem najít Stefana a Rebekah Klause.