RIGHTFUL RULER (GOT FF)

Zrádce

Královo přístaviště se zahalilo do ranní mlhy, když se zdmi Rudé bašty ozýval hlučný rozhovor.
„A proto bychom ho měli zavřít do cely.” dokončil svůj proslov nový král. Nebyl to nikdo jiný, než "syn" zemřelého krále Roberta Baratheona - Joffrey Baratheon. Na svůj věk byl velmi krutý a namyšlený. Kristhyne ho nenáviděla od prvního dne, kdy se setkali. Dodnes nedokáže zapomenout, jak ji Joffrey ve svých  pěti letech hodil kotě z hradeb.
Dodnes nezapomene, jak bezvládně leželo dole pod hradbami. Nenáviděla ho kvůli malému kotěti. Nenáviděla ho, pro jeho nafoukanost, rozmazlenost a krutost, se kterou se přímo pyšnil.
Neda Starka odvedli do kobek.

„Měla by jsi odejít z města, dokud je čas.” chytla Kristhyne svou přítelkyni za ramena, když ji po dlouhém hledání našla ve své komnatě.
„Chceš mně odsud vyhnat?” zamračila se Sansa a zakroutila hlavou „Nevidím ani jeden důvod proč...”
„Protože tu pro tebe není bezpečno. Sanso, tvůj otec je v kobkách a kdo ví co s ním potom Cersei udělá. Mám ji ráda, to ano, ale bojím se o tvé bezpečí.” pustila blondýnka zrzovlasou a podívala se jí do jejích blankytných očí.
Sansa uhnula pohledem : „ Dokáži se o sebe postarat, lady.” Hluboce se uklonila a spěšně vyšla ven ze své komnaty. Na tom, co říkala Kristhyne něco bylo. Bála se, ale přece jen si to nechtěla přiznat. Vždyť tady je určitě v bezpečí - Joffrey, její budoucí manžel, ji určitě ochrání, řekla si Sansa a ruce se jí nepříjemně zpotily.

Kristhyne si povzdechla a usedla na postel potaženou kožešinami. Tak tohle ji ještě chybělo.

---

Dívka s dlouhými blonďatými vlasy scházela po kluzkém schodišti tmavých kobek.
Uběhl již týden, co Strážce Severu, Neda Starka, uvěznili pod Rudou Baštou.
„Kdo je?” ozval se hlas za mřížemi.
Dívka přiblížila pochodeň blíž k muži uvnitř cely : „Kristhyne Cersei Tyrell.”
Muž udělal pár kroků k mřížím, aby si mohl dívku prohlédnout. Kristhyne se zhrozila. Tvář muže byla propadlá a špinavá. Nechápala, jak se mohlo její tetě podařit uvěznit tak významné jméno, jakým bylo Stark.
„Zaslechla jsem mluvit krále Joffreyho o vašem rozsudku, lorde Starku.” hluboce se nadechla dívka „ A myslím, že by bylo moudřejší říct, že jste zradil korunu.”
„Ale já ji nezradil.” namítl Ned
„Já vím, ale bude moudřejší, když se přiznáte. Potom můžete mít menší trest, než kdyby jste se nepřiznal.” vysvětlila Kristhyne a otočila se k odchodu. Už víc nechtěla vidět zmučeného otce její přítelkyně Sansy.
„Ať se stane cokoliv, zajisti prosím bezpečí mých dětí.” ozvalo se ještě.
Kristhyne se na chvíli zastavila. Jak by ona mohla ochránit jeho děti?

---

Náměstí bylo plné jako ještě nikdy před tím. Všichni lidé z celého Králova přístaviště se šli podívat na králův rozsudek Neda Starka.
Lidé jakoby byli roděleni na dvě poloviny. Jedna z nich si přála dnes vidět smrt a druhá ne.
Kristhyne vcházela na náměstí a postavila se stranou celého dění. Nechtěla si o tom myslet nic, avšak myšlenky jí pořád ubíhaly ke straně první.
Městem to bzučelo jako v úle. Jen málo občanů se nepřišlo podívat.

„Má lady, Sansa Stark, mně prosila o slitování nad jejím otcem.” začal Joffrey „Ale dobře víme, jaké křehké a milosrdné mají ženy srdce. A proto rozsuzuji lorda Starka k popravě.”
Kristhyne překvapeně zamrkala.
V hlavě se jí ozvala slova, která vyřkl lord Severu v kobkách: Ať se stane cokoliv, zajisti prosím bezpečí mých dětí. Teď jí to došlo, lord Stark celou dobu věděl, nebo alespoň tušil jak tohle celé dopadne.

Než se Kristhyne nadála, náměstím se ozval bolestný křik. Sansu, s obličejem promočeným od slz, držela dvojice strážných a táhli ji kamsi ven z náměstí.
Kráska z rodu Tyrellů stále pozorovala povalující se hlavu lorda Severu. Nebrečela, avšak jedna neposedná slza jí stekla po tváři.
Kristhyne málokdy brečela. Ve všech situacích se tvářila téměř stejně a lidé tak nevěděli, co si doopravdy myslí. Rozhodla se to někdy používat jako zbraň.
Nejspíš bych měla odejít, řekla si a spěšným krokem vyrazila pryč ze středu města. Pryč od hluku a pryč od bolestivé smrti.

---

Dívka opatrně otevřela dveře a poslala Sansinu služebnou ven.
„Sanso,” položila ji ruku na rameno a přitáhla si ji k sobě „je mi to tak líto, byl to hodný člověk.”
Zrzka se rychle odtáhla a utřela hořké slzy : „Mohla jsi ho zachránit a stejně jsi to neudělala.”
„Cože?” vyhrkla překvapeně Kristhyne. Jak by tomu mohla zabránit zrovna ona?
„Mohla jsi Joffreymu domluvit.” namítla Sansa a  naštvaně si založila ruce k hrudi.
„A jak jsem to asi mohla udělat?” vyskočila z postele blondýna a tentokrát ona byla ta, co si založila ruce a naštvaně nakrčila nos. Sansa jí dneska vytáčela, to si musela přiznat.

Sansa poraženě vydechla a zkroušeně se ještě víc zabořila do měkkých polštářů vycpaných husími pery.
„Promiň.” zašeptala omluvně a vzhlédla k postávající lady „ Potřebuju to jen trochu vstřebat a odpočinout si, nic víc.”
„A přesně s tímhle ti já dokážu pomoci.” usmála se Kristhyne Tyrell a pevně zrzovlasou objala „Jsme přeci ty nejlepší přítelkyně.”
Slovo "přítelkyně" Kristhyne používala poute výjimečně, nebo spíše nikdy, protože se v jejím běžném dialogu nevyskytoval.
U Sansy si ale blonďatá kráska mohla konečně po celém dni odpočinout a nemyslet na všechny ty přetvářky a falešné úsměvy, které již musela zařadit do běžného života. Nic v Králově přístavišti totiž není tak, jak se na první pohled zdá.

---
Takže Ahoj!

Dneska mám narozeniny, tak jsem se rozhodla vám sem hodit nový díl.

Bye bye!

Káťa