RIGHTFUL RULER (GOT FF)

Poslední z Baratheonů

Začalo prudce sněžit. Husté vločky se zachytávaly na teplých oděvů vojáků z Králova přístaviště a v okamžiku roztály. Spousty vojáků, rozestavěných kolem dokola své velitelky, pochmurně hleděli na zem a byli zticha.
Jediný, kdo nebyl zticha, byla Baratheonská dívka Kristhyne Baratheon. Bezvládně byla držena dvojcí vojáků, aby jí snad nenapadlo vyběhnout za svým mrtvým otcem.
Tiše vzlykala a pod náporem vzlyků se celá třásla. Takovou dálku jela, jen proto, aby ho viděla. A teď ho vidí. Jenže k čemu jí to je, když on je mrtvý. Teď už nenastoupí na Železný trůn.
„Za všechno může ten trůn.” zamračila se a zlostně se vyškubla z pevného sevření „Ať si ten jejich železný trůn vezmou Jiní.”

Neběžela a zůstala stát narovnaná. S tvrdou tváří pohlédla na vysokou ženu naproti ní: „Sansa je na Zimohradě?”
Brienne z Tarthu kývla na souhlas a podívala se na Zimohrad: „Ale její bratr, Jon Sníh, je v Černém hradě.”

Kristhyne zlostně kopla do kamene válejícím se pod ní.
„Za smrt tohoto muže se pomstím.” otočila se s novým odhodláním.
„A kdo teď je náš král?” otázal se jeden z mužů. Kristhyne zmateně mlčela.
„Přece tady lady je naše královna.” zahřměl druhý. Dívka překvapeně zvedla pohled. Nečekala, že by jí byl někdo ochotný zvolit jako vládce.
„Nechť žije Kristhyne Baratheon, první svého jména, právoplátná královna Sedmi králoství, Andalů a prvních lidí, ochránkyně říše. Nechť je její vláda dlouhá.” pronesla Shiyren a lehce se usmála.
„Sláva!” volali všichni, jakoby se na smrt předchozího krále zapomělo.

„Já, Brienne z Tarthu se vám klaním, má královno.” usmála se žena a poklekla.
„Lady Brienne z Tarthu postavte se.” pobídla jí Kristhyne „A teď mi něco povězte o lady Sanse. Jak se jí daří na Zimohradě? Mohu se s ní v blízké době setkat?”
„Lord Ramsay Bolton je velmi krutý muž a rozhodně vám nedovolí dostat se do jeho hradu.” řekla s těžkým srdcem paní a dobrá rytířka.
„Co mi tedy navrhujete?”
„Dostat se na Černý hrad, kde je její bratr. Ten má armádu, kterou sehnal za Zdí.”
„A s jeho pomocí dobudeme strategicky výhodný Zimohrad.” dořekla za ní blondýnka a rozešla se opět ke své bílé kobyle. Žena s velmi světlými vlasy jí poslušně následovala. Všichni nasedli na své koně a rozjeli se.

  „Smímli se ptát, má princezno.” začala opatrně Shiyra „Jak nám Zimohrad pomůže dobýt Sedm králoství a s nimi i Železný trůn.”
Kristgyne se napřímila pod nepříjemným tušením, že Shiyra jejímu rozhodnutí nevěří: „K dosažení vlády nad Sedmi Králoství potřebujeme armádu a tu nám poskytne strategicky výhodný Zimohrad s mnoha silnými vojáky a vazaly rodu Starků.”
„Promiňte, má princezno, že jsem se tak zeptala, ale jsem jen pouhá služka, která ničemu nerozumí.” omlouvala se hned Shiyra a svou hlavu sklesle sklopila dolů.
„Už nejsi jen služka. Jsi má pravá ruka, můj pobočník.” opravila ji Kristhyne a dál se dívala před sebe. Přemýšlela.

Po dlouhém únavném dni sesedli všichni z koně a jali se do rozkládání tábora. V dáli byl ještě vidět Zimohrad. Noc byla temná a chladná. Za stromy se sem tam mihl nějaký stín, který naháněl ostatním posedávajícím husí kůži.
„Je zima, má lady, oblečte se.” radila jí Shiyra. Kristhyne se poslušně oblékla a usedla k nemalému ohni uprostřed tábora.

„Co tady pohledáváš?” uslyšela za sebou blondýnka  velmi hlučný rozhovor.
„Prosím, ona mě zná. Ví kdo jsem.” naléhal dívčí hlas.
„Má lady, někdo vás hledá. Jakási zrzka.” přistoupil ke Kristhyne Baratheon.

Sotva se maladá dívka otočila spatřila někoho, koho by zde vůbec nečekala. Někoho, o kom si myslela, že je nejspíše i mrtvý. Svou dávnou přítelkyni.
Krosthyne se rozeběhla za dívkou a pevně jí sevřela ve své náruči: „Sanso!”