Byl zlomený. Dnes viděl, jak jde k Yoongimu někdo jiný. Hnědovlasý kluk, kterého držel za pas, po kterém mu přejížděl konečky prstů. Už to bylo dlouho, co slyšel, že se Yoongi s někým schází, ale nevěřil tomu. Chtěl si alespoň namlouvat, že to Yoongi nedělá, že i když spolu jenom spí, tak si navzájem vystačí. Teď už věděl, proč se vždy na nějaký čas přestal ozývat – nepotřeboval ho. To ho Taehyung tak nudil? Byl málo atraktivní? Nebyl dost sexy nebo byl snad špatný v posteli? Dělal toho málo, když se nechal zlákat ke všem těm špatnostem a ilegálním věcem? Vždyť pro jejich vztah tolik riskoval.
Věděl, že k sobě nemají žádné závazky, nemusí si říkat, jestli spí s někým jiným, nemusí se tomu druhému zodpovídat, Taehyung nebyl naivní. Ale přesto doufal, že Yoongimu stačí. A stejně tak v něm stále zůstávala jiskřička naděje, že se do něj Yoongi někdy zamiluje. Kvůli samomluvě si s ním často v duchu povídal. Zjistil, že si představuje, jak mu Yoongi říká sladká slova, kterými mu opětuje lásku. Taehyung si uvědomil, že do toho padá stále hlouběji, ale nevěděl, jak by to měl zastavit. Ne, on ani nechtěl, líbilo se mu to, co s Yoongim zažíval. Čert ať vezme, že má i někoho jiného. Taehyung věděl, že nemělo cenu se tím zatěžovat, nebo se snažit to skončit, protože stačilo, aby se Yoongi usmál – nebo se na něj jen podíval – a on mu znovu propadl, jako by se opět zamiloval, i když to už neoznačoval za chvilkové pobláznění, ale opravdovou lásku. Ale mohl říct, že do něj byl opravdu blázen.
Nebo byl blázen i bez něj? Ano, stačilo pomyslet na jejich noci a Taehyung se náhle změnil. A později se měnil, aniž by si to uvědomoval. Nemělo to snad ani konkrétní příčinu. Nebo jich bylo prostě víc. Taehyung měl tušení, že věděl, co mu tak mate mysl a vyvolává pocity, které do dané situace nepatří. Ale jistý si nebyl. Nebo nechtěl?
Kdy vlastně začal s trávou? Bylo to někdy v době, kdy ho potkal, ale kdy to bylo? A kdy si dal první dávku? Tehdy.. Bylo to ono, nebo to bylo o měsíc později? Kdy s tím začal? Kolikrát to měl? Třikrát? A hlavně – kdy sám sobě začal připadat v nepořádku? Kdy začal slyšet ty hlasy a kdy začal mít ten pocit, že tu není sám? Zvuky z prázdné ulice, probdělé noci kvůli pervitinu, jehož následky pociťoval i po několika měsících abstinence, kvůli trávě a hlasům. Strach z toho, že až usne, začne ho zase dusit. Kdo? On. On byl temná postava, povídal si s ním – ještě před tím, než věděl, kdo to je, a než si uvědomil, že on není kamarád. Než začal pociťovat strach.
„Hlavně se nesmíš s duchy bavit, jinak je k sobě připoutáš."
„Charlie byl taky ze začátku milý."
Jeho internetoví přátelé na diskusním fóru ho varovali, ale to už bylo pozdě, protože Taehyung se se svým duchem už dávno bavil, aniž by o tom věděl. Při jejich rozhovorech mu totiž říkal 'Gi', mysleje si, že podvědomě promlouvá ke svému milenci, který ho na tu dálku slyší. Ano, absurdní, ale Taehyung si to uvědomil pozdě. Cítil na sobě pronikavý pohled, když se snažil najít, jak se z této situace dostat, nebo když psal do fóra. Když se ale otočil, nikdo tam nebyl.
Chtěl jen někoho vedle sebe, chtěl, aby ho objímal. Aby to byl Yoongi. Když usínal, představoval si, jak cítí jeho teplo, když se na něj natiskne, a když se ponořil hlouběji do spánku, cítil i pevné ruce kolem sebe. Ve chvíli, kdy se budil, ucítil, jak ho někdo škrtí. Trvalo to snad hodiny, kdy se nemohl pohnout. A když se mu to podařilo, znovu tam nikdo nebyl.
Jéje, jak tu není žádná odezva, tak mě to ani netrkne, abych vydala kapitolu 🤣
Ale už jsem si zvykla na to, že mi to nikdo nekomentuje, a je mi to u zadku 🖕.
ČTEŠ
Behind You
FanfictionRodiče mají o svých dětech často zvláštní iluze a přitom to jsou oni, kdo nás k tomu svým chováním dovedli. Nevyčítám jim to, úloha rodiče není lehká a pubertální děti mají leckdy tendence vzdorovat autoritám, jak to píší všechny učebnice, zabývajíc...