Ta divná

27

Sedím s tátama na gauči a sledujeme nějakej film s love story. Ani jeden nemáme tušení o co tam jde, takže se buď ptáme co se tam děje a proč se to tam děje, nebo si povídáme a smějeme se jako malý děti. William nás sice jednou donutil se zvednout a jít ho nakrmit, ale ani to nám náladu nezkazilo a smáli jsme se dál. Když už to bylo přibližně 2 a půl hodiny od chvíle kdy Niall odešel do práce tak jsem se zvedla z gauče a oznámila tátům, že jdu pro něj. Dojela jsem MHDčkem na zastávku nejblíže k baru 'Pohoda Není náhoda' a se sluchátky v uších vyšla na několika minutovou cestu za svým přítelem. Hrála mi zrovna píseň od Panic! At The disco když jsem zastavila před oním barem. Vyndala jsem si sluchátka z uší a s úsměvem vešla do budovy. "Páni Zuz tys nám vyrostla do krásy jak dlouho jsi tu už nebyla?" Ozval se hlas Chrise a já se za hlasem otočila "Chrisi jak dlouho jsem tě neviděla to je snad nemožně dlouho" Vyjekla jsem šťastně a skočila mu do náruče. "Niall za chvíli přijde jenom si šel na chvíli popovídat s nějakou Laurou, nebo jak se to ta holka jmenovala" Usmál se ale já mu úsměv neoplatila. "Kam přesně s ní šel?" "Jenom do místnosti pro zaměstnance. Je tam i Mathias jestli tam půjdeš." "Jo zajdu za nima" Na sekundu jsem se usmála a běžela ke dveřím které vedli do místnosti, ve které má být Ni, nějaká ženská a Mathias. Zaklepala jsem a dveře se chvíli na to otevřeli. "Zuzi co ty tady?" Zeptal se Mathias se šťastným úsměvem a já ho objala. "Jdu pro Nialla. Řekl mi že až s táty dokoukám film tak pro něj mám dojít. Tak jsem tady." Usmála jsem. "Tak chvilku počkej zrovna se tam hádá s nějakou holkou" Řekl a na chvíli odešel. Hned asi jenom pár sekund na to vyběhl zpoza rohu Niall. "Zu!" Usmál se na mě šťastně a jako kdyby jsme se už týden neviděli ke mně přiběhl a silně objal. "Kdo je Laura?" Zeptala jsem se se zavrčením a Niall se zasmál. "Jsi roztomilá když žárlíš" Zašeptal potichu a já se na něj zamračila ve známce toho, že mi ještě neodpověděl. "Laura je jedna stará známá už jsem ji přibližně 3 nebo 4 roky neviděl a ona se tu najednou objevila jako by se nikdy nic nestalo. Když jsem se s ní viděl naposledy tak po mně křičela samý zlý věci" "Aha a co tu chtěla?" Byla jsem naštvaná, ale ne na Nialla. Byla jsem naštvaná na tu holku. "Ze začátku se omlouvala, že to kdysi tak nemyslela a nakonec se dostala až k tomu, že mě miluje. Zrovna když jsem ji chtěl říct, já ji nemiluju a mám přítelkyni tak mě políbila. Hned jsem ji od sebe odstrčil a začal na ni křičet co si to dovoluje." "A kde je teď?" Zavrčela jsem nehorázně naštvaně. "Neboj Zu utekla zadním vchodem hned jak jsem jí přestal věnovat pozornost když přišel Mathias s tím, že jsi tady" Usmál se a já položila hlavu na jeho rameno "Miluju tě" Pošeptala jsem mu potichu do ucha "Já tebe víc" Oplatil mi to a vtiskl mi nad ucho malý polibek.

"Krabice sem přeneseme potom nejdříve by bylo dobré, všechno tohle oznámit mým rodičům" Řekl a otevřel dveře do domu ve kterém s ním budu bydlet. "Nialle to jsi ty?" Ozve se od někud. Já rychle vyhledám Niallovu ruku a pevně se ho držím. "Neboj se zlato moji rodiče nekoušou" Zasmál se potichu Niall a šel i se mnou do místnosti odkud se ozýval hlas.