I am already dead

Chceš panáka vodky?

„Takže tomu Frankovi se podařilo utéct z vězení necelý měsíc před tou vraždou a je asi pořád ještě teď na svobodě." shrnul vše Ethan, když jim Dean řekl o tom, co večer našel.

„Ano." řekl na to Dean.

„Musíme to přečíst." řekla Nicole s odhodláním.

„Budu zapisovat vše, co by nám mohlo pomoct zjistit pravdu, o tom, kdo jí to udělal." pravila Alice, do ruky si vzala prázdný blok a propisku. A začala psát vše, co se zatím dozvěděli, Dean jí s tím pomáhal.

„Tak...Oscare můžeš číst." pobídla Alice Oscara, když dopsala.

Oscar otevřel deník.

„Ředitel dlouhou dobu nic neříkal, promluvil až po dlouhé chvíli. „Jak to myslíte?" zeptal se ředitel. „Vy víte, jak to myslím. Sledujete zprávy, že?" položila jsem mu otázku. „Ano." odpověděl. „Tak víte aspoň trochu, co se děje v okolí mého domova." poznamenala jsem. „Ano." pravil po dlouhé chvíli. „Je to tak jak, to je...ale nejsem tu, abych mluvila o tom, co se děje v blízkosti mého bydliště, že ne?" zeptala jsem se ho. „Ne, já...jsem jen chtěl říct, že vím, jak to bylo s vámi a že si to nechám pro sebe. A také jsem vám chtěl říct pár informací k vašemu studiu zde na této škole." pravil a potom začal mluvit o této škole. Po pár minutách mě propustil a já šla dle svého rozvrhu ke třídě, kde jsem měla mít první hodinu. Před třídou jsem spatřila dívku, se kterou jsem mluvila před pár dny na dívčích záchodech, Nicole. Teď se ta dívka usmívala a povídala se svými kamarády. Asi poslechla mou radu. Jsem za ní ráda. Přemýšlím, jestli k ní mám přistoupit. Po chvíli jsem se rozhodla, že k ní přistoupím a pozdravím ji. Už jsem tak chtěla učinit, ale... „To jsem si myslela, že tahle škola přijímá jen lidi s úrovní." poznamenala Nicole. Její pohled přese mě přejel a zastavil se u mých polobotek. Byly mi přiděleny k této uniformě a mně se je podařilo hned první den zamazat. Ráno jsem to nestíhala, tak jsem to musela vzít zkratkou, ale ta vedla přes Towler park, který je známý jako místo, kde se nechávají mrtvoly práskačů. Snažila jsem se vyhnout krvi, ale možná jsem omylem při té snaze šlápla do bahna, které tam bylo, a to bahno teď nešlo dostat z mých bot. Jen jsem sklopila hlavu a vstoupila do třídy. Nicole měla pravdu, jsem jen břídil." tady se Oscar zastavil.

„Nevěděla jsem, že to byla ona...ale to mě neomlouvá." pravila Nicole.

„Nebyla si jediná, která o ní řekla něco špatného." pravila Alison provinile.

„Alison má pravdu. Nebyla si jediná." řekla na to Amy.

Oscar pokračoval ve čtení.

„Vyučování bylo docela v pohodě, ale přestávky byly...říkám si, že bych nejradši byla někde jinde, ale pak si vzpomenu na ten den a na ten jeho pohled, než mě probodl tím nožem...a vím, že to tak asi musí být. Že když budu chodit sem, tak se mi už nic nestane, ale pak mi dojde, jak je naivní si myslet, že když chodím sem, tak se mi už nikdy nic nestane. Možná chodím sem, ale bydlím stále tam. Narodila jsem se tam, žiju tam a také tam i zemřu, jiná možnost není, to jsem moc dobře věděla, pro mě není jiného východiska...V jídelně jsem u stolu seděla sama, kdybych v rámci stipendia neměla placené obědy, tak bych asi neměla dnes nic k obědu, protože posledními penězi, co jsem měla na účtu, jsem včera zaplatila účet za vodu. Jídlo jsem rychle snědla, nechtěla jsem být v jídelně moc dlouho. Po zbytek dne jsem si ještě vyslechla pár nepěkných poznámek k mé sobě a pak šla na brigádu. Pracuji pro jednu uklízecí firmu a dávají mi docela dobrý plat. Někdy se jedná o úplný nechuťárny, ale to mě nerozhází, já jsem zvyklá. Dnes jsem s úklidem skončila až kolem osmé. V půl dvanácté mi zazvonil mobil. Volal mi Arthur. „Zase tam skejsnul, co? Mám pro něj dojít?" zeptala jsem se ho. „Jo, zase je tady...já vím, že je to otrava, ale..." začal větu. „Dojdu pro něj, díky, že si mi dal vědět," řekla jsem a ukončila jsem hovor. Pro tátu jsem do baru chodila tak dvakrát v týdnu, byla to pro mě normálka. Dnes se jednalo o bar Blue Star. Přistoupila jsem k baru. „Ahoj Shaeno." pozdravil mě Arthur. „Hádám, že je na záchodě," pravím. „Hádáš správně, počkej tu na něj...až to tam dokončí a..." přerušila jsem ho: „...a odveď ho domů. Chápu," pravím. „Chceš panáka vodky?" zeptal se. On věděl, že mi nalejvat nesmí, ale my dva se díky mému tátovi znali už docela dlouho, a vždy když viděl můj unavený obličej, tak usoudil, že by se mi hodil jeden panák na vzpruhu. „Jo, ale..." začala jsem hledat peníze. „Na účet podniku," praví. „Ne, to nemusíš," řeknu. „Na účet podniku, bez debaty. Sedej," praví a já si sedám na barovou židli. Otočil se k baru a šel ještě obsloužit další hosty. Já jsem se rozhlédla kolem sebe a udivila jsem se, když jsem spatřila u baru sedět mé dva spolužáky. Snažila jsem se vzpomenout, jak se jmenovali. Po chvíli se mi ta jména vybavila. Alice a Oscar." Tady Oscar přestal číst.

Vzhlédl k Alice, měli mezi sebou rozhovor beze slov.

„Co se děje?" zeptala se Nicole.

„Bylo to v prváku...měli by znát pravdu," řekla Alice.

„Máš pravdu." řekl na to Oscar a pokračoval ve čtení.

„Nechápala jsem, co dělají zrovna tady v tomhle baru. Nebylo to tu bůh ví, jak luxusní. Mluvili spolu. „Neměli bychom se takhle scházet, Alice," řekl Oscar. „Ale víš, jak je to teď mezi námi, mezi mnou a..." Oscar ji přerušil uprostřed věty. „Je úplně jedno, jak to mezi vámi dvěma je, pořád s ním chodíš." namítl Oscar." Tady Oscar přestal číst.

„Ty jsi se scházel s Alice, když jsem s ní chodil?!" vykřikl Austin.

„Ano," odpověděl Oscar.

„Ty! Ty jeden..." Austin se prudce zvedl z gauče, chtěl Oscarovi jednu vrazit, ale Alice ho zastavila.

„Rozešla jsem se s tebou, ale Oscar nebyl ten důvod, prostě nám to neklapalo Austine, to moc dobře víš. Já...bylo to mezi námi špatné už předtím, než jsem se začala scházet s Oscarem...scházeli jsme se jen krátce, začali jsme se scházet asi tři týdny předtím, než jsem se s tebou rozešla Austine a potom, co jsem se s tebou rozešla...řekla jsem Oscarovi, že musím být chvíli sama, po nějaké době jsme se shodli, že budeme radši jen přátelé," řekla Alice.

„Já...omlouvám se, měl jsem ti to říct dřív," řekl Oscar Austinovi.

„Jo, to měl! Já...potřebuju se chvíli projít. Počkáme na mě se čtením?" zeptal se všech. Oni jen pokývali hlavou.

Austin odešel a ostatní mezitím pomáhali Rebecce a Deanovi sepisovat informace do sešitu.