Oh Captain...my Captain

Miluji tě...

Byl podvečer  a já seděla na louce.Lehla jsem si a koukala na noční oblohu.Slyšela jsem křupání větviček.Sedla jsem si a podívala se.James?

"Jamesi?" Řekla jsem s úsměvem.

"Napadlo mě to že tady budeš".Řekl a usmál se.Posadil se vedle mě a koukali na hvězdy.Občas jsme prohodili pár slov.

"Jak se má Joey?"zeptala jsem se a podívala se na něj.

"Má se dobře.Občas ho kreslím".

"Opravdu?Někdy bych chtěla vidět tvoje obrázky.Určitě hezky kreslíš".Usmál se ale úsměv mu zase sklesl.

"Co se děje Jamesi?" Zeptala jsem se ho a posadila se blíž k němu.

"Něco jsem se dozvěděl".Podíval se na mě a já ho pobídla ať mluví.

"Odjíždíme už zítra".Řekl s posmutnělým výrazem.

"Co?Kdo to řekl?"

"Major". Objala jsem ho ani nevím jak mě to napdalo.Zprvu musel být překvapený,ale rychle mi objetí oplatil a z očí mi vytrysklo pár neposedných slz.

"Ty pláčeš?" Zeptal se mě a prstem mi pozdvihl hlavu.

"Budeš mi chybět Jamesi".Řekla jsem tiše a on mi utřel slzy.Naklonil se a podíval se do mých očí.Vyčetla jsem v nich očekávání.Naklonila jsem se také a to jsme už byli kousíček od našich rtů.Já jsem prolomila bránu a líbala ho.Jazykem mi sjel po spodním rtu a já pootevřela ústa.Takhle jsme se líbali jak dlouho?5Minut?V mém hrudníku se rozbušilo srdce a v břichu jsem měla snad tisíce motýlků.James se odtrhl a podíval se na mě.

"Tobě na mě záleží?"Zeptal se mě.

"Víc než to".Odpověděla jsem mu a hladila ho po tváři.

"Miluji tě".Řekl a naklonil se nademně.Já jsem ležela a on se mi díval do očí.

"Miluji tě".Řekla jsem a následně se rozplakala.Posadila jsem se a brečela v Jamesovi náruči.On mi hladil po vlasech.

"Ještě zítra se rozloučíme".

"Slibuješ?Slibuješ že se s tebou rozloučím".

Kývl a políbil mě.

"Kéž by ta válka nebyla." Řekla jsem s povzdychem.Přikývnul a a držel mě pozbytek večera v objetí.

Takže přichystejte si na další kapitolu kapesníky...:D ne... koment a votes mě potěší :)