Oh Captain...my Captain

Kde je James?.....Ty žiješ!

Tohle bude takové spešl 2 kapitoly v jednom příběhu!

Seděla jsem u stolu a jedla oběd.Najednou někdo vrazil do mého domu a já se tak zlekla že mi příbor vylétl z rukou.

"Co je?" Zeptala jsem se a ve dveřích stála udýchaná Ema.

"Vracejí se!!! Už jsou před bránou města!"

"Cože?" Zakřičela jsem a vyběhla sem do městečka.Běžela jsem co mi síly stačili a v plíce se mi stahovaly pod náporem námahy.Ema běžela hned za mnou.Jakmile jsem tam vběhla Ema popadla malého Jamieho a stála vedle mě.Viděla jsem Joeyho,Alberta a manžela Emy.Ema se na mě podívala já kývla.Já šla za Albertem.Ema běžel s dítětem za Jamiem a objala ho.Já stála opodál a koukala na ně.Očima jsem hledala Jamese.

"Alberte,Joey".Zasmála jsem se objala ho.

"Jamie".Také jsem ho objala.

"Ráda vás vidím...kde je James?" Zeptala jsem se ho hlasem naděje.

Podíval se na Emu a zakroutil hlavou.

"Co?" Řekla jsem a z očí mi vytryskly první slzy.

"Počkej...něco ti dám...chtěl abych ti dal,kdyby náhodou".Řekl a podal mi složku.Otevřela jsem ji a na první stránce jsem byla nakreslená já a on jak stojíme před oltářem.Nevydržela jsem to a propukla v pláč.Objala jsem Alberta a plakala mu na rameno...

"Jemi to líto Leon".Řekl Jamie a objal Emu.

---     <---- nová kapitola

Stála jsem a v očích jsem měla stále slzy.Všichni postupně odcházeli a zbyla jsem tam jenom já.Všichni šli oslavovat konec války.Pomalu jsem odcházela,ale slyšela jsem kroky.Zastavila jsem se a poslouchala je.Byly to takové šoupavé,jakoby někdo kulhal.

"Leon?" slyšela jsem hlas,který jsem znala.Pomalu jsem se otočila.Viděla jsem mu jak vyšla vysmátá z domu ale jak viděla toho člověka zkoprněla.Otočila jsem se a tam viděla...Jamese.Byl stále stejný.

"Jamesi".Řekla jsem a obrázek mi spadl na zem.Já šla k němu až jsem se rozeběhla.

"Jamesi!!" Zakřičela jsem a objala ho.Rozbrečela jsem se a okamžitě jsem ho políbila.Jeho rty mi tak chyběly.Zase jsem je cítila.

Cítila jsem jeho slzy jak dopadají na můj krk.

"Jamesi... nepouštěj mě" Řekla jsem a podívala se na něj.

"Už nikdy slibuju.Miluju tě." Konečně jsem to od něj slyšela.

"Miluju tě" Řekla jsem a políbila. Plakala jsem štěstím.

"Jamesi!" Řekl Jamie a objal ho.

"Já si myslel že si umřel".

"Ne... to Leon mě zachránila,umíral jsem,ale hlavou mi prolétl tvůj hlas.Našli mě Francouzi,ti mi zašili rány a pak jsem se zotavoval.Jenže jsem upadl do komatu.Pak jsem se probral a zjistil že válka skončila."

"Leon si mohla oči vyplakat a pořád si říkala kdy napíšeš".Dodala Ema.A James se na me podíval.

"Jdeme na louku?" Zeptal se a já při kývla. Pomalým krokem jsme šli na louku.Když jsme tam došli James se na mě otočil .

"Chyběla jsi mi".Řekl a objal mě.

"Ty mě taky Jamesi." Při kývla jsem.

"Ty jsi plakala?Jak moc Leon?" Objal mě a já měla hlavu položenou na jeho hrudi.

"Nedalo se to vydržet Jamesi." Řekla jsem a políbila ho na rty.Jazykem se dostal do mých úst a začali jsme se líbat.Když jsem se odtrhla vzala jsem ho za ruku a vedla ho ke mě.

" Vůbec se to tu nezměnilo" Řekl a podíval se na mě. Já se usmála.Vstoupili jsme dovnitř a pobídla ho ať se posadí.

" Kde máš matku?" Povzdychla jsem si a začala mu všechno vyprávět.

"Leon?Mám na tebe otázku , ale nevím zda budeš souhlasit".Kývla jsem ať pokračuje.Držela jsem ho za ruku.

"Vzala by sis mě?" Řekl a já byla překvapena. Mile překvapena.

" Jamesi jsi si jistý ze do toho chceš jít?" Usmala jsem se.

Přikývnul.

"Ano...Jamesi strašně ráda..." Vzal mě a objal mě. Políbila jsem ho a usmala se. Tak a tohle je konec mého příběhu. Jde tady poznat ze láska je silná,tak silná ze dokáže měnit život.Můj život se změnil...k lepšímu...

Tak doufám ze se povídka libila omlouvam se ke konci za chyby ale TEM konec je psán na mobilu -_- nejraději bych