Bylo ráno před osmou.Šla jsem do našeho obchůdka a začala věšet pytlíčky bylin nad pult.Odešla jsem do zadu abych přinesla bylinky na rozemletí.Zazvonil zvonek.
"Už jdu".Řekla jsem a viděla jsem Jamese jak se rozhlíží.Já se opřela a koukala na něj.
"Voní ti to tu?"Řekla jsem a on se na mě otočil.
"Jasně."Řekl a usmál se.
"Tak tady pracuješ?"
"Na volný úvazek".Dodala jsem a usmála se.
"Víš...když se v tom tak vyznáš...nemáš něco proti bolestem hlavy a zubů?"Zapřemýšlela jsem a prošla kolem něj.Vytáhla jsem pytlík levandule.
"Tohle si dej až půjdeš spát pod polštář.Pomůže ti to".Řekla jsem a už vytahoval peníze.
"Nech toho...vem si to".Řekla jsem s úsměvem.On se usmál a navrhl mi jestli bych s ním nešla na procházku alejí.Já to neodmítla,ale musela jsem zajít za matkou.
Procházeli jsme zelenou alejí a poslouchali zpěv ptáků.
"Leon?"
"Jo?"
"Vím je to taková blbá otázka".Řekl a otočil se na mě a šel po zpátku a přitom se díval na mě.
"Ptej se".Pobídla jsem ho.
"Ty někoho máš?" Řekl a podíval se na mě.
"Ne".Řekla jsem se smíchem."Bohužel nikoho nemám".Usmála jsem se a přitom jsem byla smutná.
"A vy?"
"Ne taky ne...."
Šli jsme dál a povídali si.Zjistila jsem že tady bude ještě několik dní.Už když jsem pomyslela že odejde bylo mi do smutku....
Snad se líbilo...koment a vote potěší.
ČTEŠ
Oh Captain...my Captain
RomanceLeona je 19 letá dívka ,která žije v roce 1914.Její nejlepší kamarád je Albert a jeho kůň Joey.Pak má ještě kamarádku Emu.Vyzná se v bylinkách a miluje přírodu.Nikdy se nezamilovala a čeká na toho pravého.Najednou otec Alberta prodá Joeyho kapitánu...
