× Před úsvitem ×

Dvouocasá Liška

Malá liška se probudila schoulená vedle staré, zjizvené lišky.
"Vítej v pekle.." zachraptěla a usmála se. Bitt byla velmi zmatená. Ode dneška nic nedokázala pochopit. Teď i ona se stala součástí pekla.
Stará liška si sedla a začala si čistit špinavou, rozcuchanou a vytrhanou srst.
Kde to jsem? Bitt přemýšlela. Pak ji to došlo. Je na druhé straně. Je proti pánovi. Už je jen bezcenou špínou.
Malá liška se podívala na svou matku.

".. Mám nějaké sourozence kromě Nyxe?.. " zkusila navázat Bitt. Stará se na ní nechápavě podívala.
".. Uh.. Samozřejmě, že máš.. Ale ty jsou v jiných celách.." odmlčela se a když skončila ve své ranní rutině, tak dávala veškerou pozornost své dceři. Teď bylo každé její žebro viditelné, její vyhublé nohy se třásly a kruhy pod očima byly velmi vystouplé.
" Tvá budoucnost je ohrožena, malá. Tvůj život bude plné bolesti a utrpení." matčiny vzorničky se rychle rozšířily. Bitt se naježila kůže na zátylku a zděšeně pozorovala matku. "Ale. Vidím v tobě světlo. Malá. Ty jsi naše budoucnost. I přes vše co prožiješ. Nás můžeš vysvobodit." zamrkala a její oči se vrátily do normálu. "... Nechápu..." zašeptala malá liška. Dveře se otevřeli a ve dveřích stál on. Popadl Bitt za kůži za krkem a zvedl ji do výšky. Stará jen tak seděla a s prázdným výrazem sledovala jak odnáší její dceru pryč.
Malá liška sebou bezcenně cukala.
Pán ji odnesl do operační místnosti. Bitt tu dříve bývala jen zřídka.
Odhodil ji jako kus odpadu na stůl a začal listovat v papírech. Když našel ten pravý tak se ušklíbl.
V ruce držel skalpel a jeho obličej obklíval výraz šílenství.
"P-prosím!" zavřeštila a svírala se strachem.
Přivázal ji koženým pásem a ona se nemohla pohnout.
Skalpel se hladově zařízl do jejího ocasu. Vyhrkly ji slzy do očí a celá se třásla.
"Fňukno" zašeptal s výsměchem. Její ocas byl celý v ohni. Krev stékala všude po její bílé srsti.
Zařvala bolestí. Její ocas byl na dva kousky. Nemohla ním ani pohnout.
Cukala celým tělem.
Tohle nás čeká za milost!? Začala se proklínat, že její srdce je tak moc čisté a není zkažené jako ostatních.
Cítila jak se do ocasů zapichují ostré a tenké drátky.
Nebyla schopná se bránit před ničím. Byla objetí. Byla v rukou agónie.
Po nějaké době ucítila bolest jehličky, která sešívala její jeden ocas a pak druhý.
Bitt byla celá vyčerpaná. Hladová. Stres ji celou ničil.
Prosím ne. Prosím dost.
Mohla prosit jak jen chtěla, ale nikdy ji nikdo nepřišel pomoct.