Vím, že bude můj

1.Díl-Krásná,sexy,nedosažitelná

„Slečno Rose, máte to za tři, ale měla byste s tím něco dělat."
Převrátila jsem oči a znuděně se podívala po třídě.

„Můžu si jít sednout?"
Učitelka mě poslala zpátky na místo a já ještě věnovala poslední úsměv Marcelovi. Sice byl hnusný, ale radit uměl dobře.

Pomalou, ladnou chůzí jsem zamířila ke své lavici a nezapomněla přitom houpat boky. Věděla jsem totiž, že to ta stará škatule nesnáší. Kluci si samozřejmě neodpustili pískání a pokřikování, čímž přitáhli její pozornost.

„Posadíte se ještě dnes nebo se tu hodláte dále procházet?" zavrčela nepřátelsky.

Udělala jsem poslední krok a posadila se. Vytáhla jsem si z kabelky zrcátko a přetřela si rty leskem. Pro tuhle školu jsem byla bohyní. Kluci mě milovali a holky napodobovaly. Měla jsem vše, co si jen holka mohla přát a taky toho využívala.

Holky se mi snažily přiblížit nakupováním padělků známých značek a potají doufaly, že to bude klíč k našemu přátelství. Omyl. Lidi okolo sebe si pečlivě vybírám. A především přátele a přítele. Věci jsem schovala do kabelky a vzala do ruky telefon. Ještě předtím než jsem rozklikla zprávy, zkontrolovala jsem pohledem učitelku. Naštěstí byla zaměstnaná další obětí u tabule, tak mi nic nebránilo v napsání zprávy.

Pro:Lukys
Dneska mi to neklapne,mám něco domluveného s Edwardem. V

Po odeslání zprávy jsem zkontrolovala sociální sítě a odepsala na pár pracovních emailů. Během psaní mi několikrát bliknula kolonka s přijatou zprávou, kterou jsem úspěšně ignorovala.

„Slečna Rose ti půjde určitě ráda pomoct!"

Otráveně jsem zvedla oči a nadhodila úsměv. Postavila jsem se, ale v té chvíli se ozval zvonek a já byla osvobozena. Učitelka na mě jen hodila zlověstný pohled a já s úsměvem odešla ze třídy. Věci jsem si zanesla do skříňky a musela se usmát nad romantickým dopisem, který mi vypadnul ze skříňky. Některá snaha kluků byla, až dojemná.

Upravila jsem si vlasy a svůdným krokem se vydala vpřed. Všichni studenti mi automaticky uhýbali a já jen rozdávala úsměvy.

„Veroniko! Počkej!"
Zastavila jsem se a otočila se na Lukyho, který mě dobíhal.

„Co chceš?" vyjela jsem po něm a stoupla si s ním stranou od ostatních.

„Kam jdeš s Edwardem?!"

„Máme něco domluveného."

Pokládala jsem náš rozhovor za skočený, ale pevný stisk na mém zápěstí mě ujistil o opaku. Snažila jsem se mu vytrhnout, ale čím víc jsem se o to pokoušela, tím víc mě pevněji svíral.

„Ty jdeš s ním na rande!? Vždyť spolu chodíme!"

„My spolu nikdy nechodili," vytrhla jsem se mu a odešla do jídelny. Vzala jsem si pokus o kuřecí salát a odešla ke svému stolu, který stál v rohu u okna. Být na škole populární má nespočet výhod a tohle byla jedna z nich.

U stolu, už seděla Irma, která se dala považovat za mého osobního poskoka. Z téhle školy byla nejblíže mému životnímu stylu. Její rodiče vlastnili malou firmu, která ji dokázala zajistit lepší život, než měla většina na škole. Přesto si nekupovala drahé oblečení a nejezdila v nejlepším autě. Nechápala jsem to. Když mám peníze, musím je umět využít. Vždy jsem věděla, co chci. A vždy jsem věděla, jak toho dosáhnout.

Posadila jsem se a pustila se do jídla. Během jídla jsem stihla zkontrolovat svoji stránku na Facebooku a přidat pár nových příspěvků.

„Tyhle fotky se objevily včera. Nechápu, proč nemůžou dělat fotografové lepší záběry. I cvičená opice by to nafotila lépe," ukázala jsem jí fotky na Twitteru a pak si je uložila.

„Nechceš dnes někam zajít?" zeptala se Irma a napjatě čekala na odpověď.

„Dnes nemám na nikoho náladu, potřebuju si odpočinout," zvedla jsem se a odnesla jídlo. Jakmile jsem si ze skříňky odnesla bundu, vyšla jsem před školu, kde čekal Edward.

„Hoď mě domů, dnes mám všeho plné zuby," bez čekání na jeho reakci jsem nastoupila do auta. Edward se samozřejmě chtěl vyptávat, ale můj výraz ho naštěstí zarazil. Během pár minut jsem s úlevou vcházela do naší vily.

„Niko? "

Zamířila jsem do obýváku a obejmula se s taťkou, kterého jsem přes týden neviděla. Jako režisér je neustále někde na cestách, takže náš společný čas vynahrazuje jeho kreditka, ale o to lepší to je, když přijede. Jeho příjezd totiž znamená dárky!

„Tady je moje kráska! Mrzí mě, že jsem nestihl tvé narozeniny, ale tohle máš od strýčka Joshe a tohle je ode mě."

Vzala jsem dárky a položila je na stůl, abych taťku znovu obejmula a vtiskla mu polibek na tvář.

„Díky taťko, jak ses měl?" vyptávala jsem se.

„Dalo se to, ale počasí nám nepřálo. Ještě musíme dotočit pár scén a snad budeme do konce měsíce mít vše. Taky nám tam došlo k pár konfliktům..."
Přestala jsem si prohlížet nehty, jelikož tohle mě zaujalo.

„Konflikty?"

„Kostýmy, rekvizity, znáš to."

 Kolikrát, už se tenhle scénář zopakoval? Někteří herci mají by měli nosit cedulky s napísem "Jsem idiot".

„A co tvoje oslava?"

Ve stručnosti jsem mu povyprávěla o své oslavě na jachtě a nezapomněla mu ukázat fotky. Většinu stejně mohl vidět na Instagramu, tak jsem mu pustila, aspoň pár videí.

„Jak vidím, tak jste si to s holkami užily. Příště, abych kupoval novou jachtu. Pro třicet lidí je malá."

„Popřemýšlej o tom. Já se jdu připravit do školy," posbírala jsem věci a šla do svého pokoje.

Dárek od otce tvořily V.I.P. lístky na všechny koncerty One Direction ve Velké Británii a jejich sada nejnovějších parfémů.

Lístky jsem položila na stůl a podívala se na zeď. Kromě podpisů Zayna na nástěnce, jsem tam měla ještě naše společné fotky z posledních čtyř let a lístky z proběhlých koncertů.

Zapnula jsem notebook a pustila si svůj oblíbený playlist s písničkami od kluků. Nemohla jsem se dočkat nadcházejícího koncertu.