8.Díl-Spolu

385 30 5
                                    

Seděla jsem v kavárně a dívala se z okna. Měla jsem přesný plán, jak se pomstít Justinovi. Podle toho, co dal na Instagram,tak byl v posilovně. A jak ho znám, půjde se svojí partou kamarádíčků do nejbližší kavárny. Podívala jsem se z okna a všimla si auta, které přijíždělo na parkoviště. Usmála jsem se a zvedla se. Justin zrovna se smíchem vystupoval z auta a za ním se hrnula ta jeho banda idiotů. Šla jsem ke dveřím a čekala, kdy uslyším jejich hlasy. Jakmile byly blízko, vyběhla jsem se slzami v očích ven.

Verr!"uslyšela jsem Justinův hlas. Zastavila jsem se a pevně semkla oči. Slzy se mi začaly kutálet po tváři a já sklonila obličej. Justin ke mně přišel a jemně mě uchopil za bradu.

„Jsi v pořádku? Co se stalo?"

„Taylor."

„Kdo je Taylor?"
„Chodili jsme spolu a dnes se se mnou rozešel,"ještě více jsem se rozbrečela a Justin mě pevně obejmul. Pro tenhle plán jsem musela obětovat jeden den natáčení, ale stojí mi to za to. Justin něco řekl klukům a pak mě dovedl k jeho autu.

„Máš nápad, kam bychom mohli jet?"zeptal se, když nastartoval a vyjel z parkoviště.

„Dovez mě na ten kopec za městem,"odpověděla jsem a dál pofňukávala. Vzala jsem si od Justina kapesník a setřela slzy s rozteklou řasenkou. Když jsme zastavili, poděkovala jsem mu a vystoupila z auta.

„Už můžeš jet, kamarádi na tebe budou čekat."

Justin bez zaváhání vystoupil z auta a chytl mě za ruku.

„Budu tu s tebou. Ty mě teď potřebuješ."

Jeho naivita mě málem rozesmála, ale musela jsem se krotit. Usmála jsem se a opřela se o auto. Justin si ke mně přisedl a objal mě. Schoulila jsem se mu do náruče a "rozbrečela se."

„Justine, strašně moc mě to mrzí. Nechtěla jsem ti říct ty hnusné věci, ale Taylor řekl, že pokud s ním chci být, tak se s tebou nemám vídat. Žárlil na tebe, i když jsem mu řekla, že jsme přátelé. Nevěřil mi a nadával mi, že se s tebou potají tahám."

Znovu jsem se rozbrečela a nechala se Justinem utěšovat. Po chvíli jsem přestala brečet a podívala se na Justina. Bez zaváhání jsem ho políbila a nechala se povalit na trávu.

„Justine,tady ne,"zastavila jsem ho. Posadila jsem se a pousmála se. Justin mi oplatil úsměv a spojil naše ruce.

„Miluju tě."

„Miluju tě."

Myslím, že pohled na nás se vyrovnal nejlepší americké romanci. Seděli jsme spolu a sledovali slunce nad městem. Mezitím, co mi Justin kroužil palcem po ruce a zřejmě si naprosto užíval tuhle chvíli, já uvažovala nad dalšími kroky mého plánu,

„Nad čím přemýšlíš?" zeptal se s tím svým debilním úsměvem.

„Nad tebou," řekla jsem popravdě. Postavila jsem se a oprášila si kalhoty.

„Za chvíli mi letí letadlo, musím se vrátit na natáčení."

Bez dalšího čekání jsem nastoupila do auta a napsala zprávu taťkovi. Bez dalšího zdržování jsme zamířili na letiště.

„Nechtěl jsem na tebe v tom parku vyjet.Moc mě to mrzí."

„Samozřejmě, já to chápu. Je to pro nás pro oba těžké," povzbudivě jsem ho chytnula za ruku a usmála se, „ale, už brzy to bude lepší, slibuju."

Vím, že bude můjKde žijí příběhy. Začni objevovat