Vím, že bude můj

22.Díl-Hovor

Probírala jsem se věcmi a následně je vyhazovala na zem. Otočila jsem se a koukala na hromadu oblečení na zemi.

„Slečno Rose, omlouvám se, že vyrušuji, ale přijel váš otec a rád by vás viděl,"ozval se ženský hlas. Podívala jsem se ke dveřím a uviděla stát za dveřmi uklízečku. Vyšla jsem z pokoje a pohodila hlavou k hromadě oblečení: „Těch hader na zemi se zbav. Vyhodit, spálit, darovat, je mi to jedno, ať je to do dvou minut pryč."

Sešla jsem dolů po schodech a zamířila do obýváku, kde už si taťka vychutnával víno. Patřilo to k takové jeho tradici. Přivítali jsme se a já se následně posadila do křesla, abychom na sebe viděli.

„Dozvěděl jsem se, že Zayn Malik tajně opouštěl dům Veroniky Rose, co je na tom pravda?"zeptal se s úsměvem a napil se.

„Byli jsme v baru a chtěli probrat všechny ty události posledních pár týdnů a tak jsme se přemístili sem. Trochu přepískl pití, tak jsem ho tu nechala přespat. Přeci ho nepošlu taxíkem," nevinně jsem pokrčila rameny a usmála se.

„Ach ano, ty fotky. Četl jsem o tom, je to hrozné. Nevíš, jak to budou řešit?"podíval se na mě taťka vážně.

„Zayn řekl, že si asi dají pauzu, než se to trochu urovná. Poslední dobou to vůbec nebylo hezké,"odpověděla jsem smutně.

„Ahoj Niko."

Otočila jsem se po hlase a usmála se: „Dělám snídani, dáš si? A taky mám tohle." Podala jsem mu vodu a prášek na bolest hlavy, za který byl neskutečně vděčný. Před snídaní se rozhodl dát krátkou sprchu, tak jsem mu půjčila otcův sprchový gel a podala čisté ručníky. Jakmile byl Zayn z dosahu, uklízečku, která byla zabraná do práce, jsem poslala na dvě hodiny domů. Nepotřebovala jsem, aby nás někdo rušil. Snídani, kterou připravila, jsem položila na stůl a posadila se za stůl. Zayn přišel do deseti minut a díky barvě v jeho obličeji jsem usoudila, že se cítí mnohem lépe.

„Promiň za včerejšek, normálně tolik nepiju."

„Nemusíš se omlouvat, to se přece může stát každému. Zvlášť, když se řeší vztahy,"odmlčela jsem se a napila se džusu, „už víš, jak to budete řešit?"

„Nevím, vůbec nevím."

„Moje kamarádka měla problém se vztahem a tak se rozhodli pro krátkou pauzu. Každý se věnoval sobě a svým koníčkům a do tří měsíců byly zpět. Moc jim to prospělo."

„ Ale, co když se rozejdeme? Pauza vlastně znamená rozchod."

„Ale to je přece hloupost! Každý se budete zabývat sebou, rozruch kolem vás opadne a vy pokračujete ve vztahu. Je to vlastně takový vztah na dálku,"mlela jsem, co mě první napadlo.

Samozřejmě, že to znamená rozchod, vlastně neznám pár, který by to ustál. Zvlášť, když Zaynovi pomůžu.

„Možná to je řešení," promluvil nakonec.

„Měl bys o tom hlavně, co nejdřív mluvit s Perrie. Neměli jste zatím čas si vše vyříkat, a jakmile to ze sebe dostanete, rozhodně vám to prospěje,"usmála jsem se a kousla do toustu. Hned po snídani se Zayn rozhodl odjet za Perrie a vše vyřešit. Bylo mi jasné, že se znovu pohádají a o svůj konec se postarají sami. Popřála jsem mu hodně štěstí a pevně ho objala. Jakmile jsem zavřela dveře, přešla jsem k oknu a sledovala, jak nastupuje do taxíka a odjíždí. Už brzy budeme spolu.

„Pauzu? Nevím, jestli je to nejlepší řešení,"řekl nespokojeně taťka.

„Tati, nebudeme to řešit. Je to přece jejich vztah a oni vědí, co je správné," postavila jsem se a šla do svého pokoje. Hromada oblečení byla pryč a já tak mohla pokračovat v třízení šatníku. Když jsem se chtěla vrhnout do vyhazování bot, ozvala se písnička Midnight Memories. V domnění, že volá Zayn, jsem se okamžitě rozběhla pro mobil a zvedla ho ze stolu. Bohužel mě radost hned opustila.

„Ahoj Perrie,děje se něco?"zeptala jsem se a čekala na její fňukaní do mobilu.

„Ahoj Niko, mám pro tebe úžasnou novinu! Se Zaynem jsme si to urovnali a všechno je v pořádku. Zayn říkal, že sis dělala starosti, tak ti volám, že je zase vše v pořádku," řekla vesele a polohlasem zašeptala něco Zaynovi, který se zasmál.

Odtáhla jsem telefon od ucha a začala zhluboka dýchat. Mysli na hezké věci, mysli na hezké věci. Proč do hajzlu nepomáhá, když myslím na hezké věci?

„Niko, jsi tam?"ozvala se ta čůza.

„Super, gratuluju. Promiň, ale někdo klepe, musím otevřít. Zatím," típla jsem hovor a hodila mobilem o stěnu. Naštvaně jsem začala shazovat věci kolem a vše komentovala sprostými nadávkami. Neustále mi stojí v cestě! Chtěla jsem být hodná a udělat to po dobrém, ale zřejmě to budeme muset udělat po zlém.

Nechce zmizet sama, tak jí pomůžu! Mě nikdo v cestě stát nebude! Odstranila jsem Justina a je na čase odstranit další překážku!