Pokračování úspěšného seriálu Hra o trůny, aneb co se stalo potom. O 25 let později po konci GoT. Příběh se točí okolo krásné princezny Severu Catelyn Stark, která prokáže svou inteligenci a cílevědomost i v neznámých královstvích, mladého plavčíka...
"Cat, nehrb se, ukaž hruď, usmívej se. A nedelěj na mě ten protáhlý obličej!" peskovala královna Sansa svou dceru, která byla přinucena časně vstát a čekat na svého snoubence. Už na balkónu čekala hodinu a princové stále nikde.
"A jak dlouho tu hodláš se mnou zůstat matko?" zeptala se znuděně Catelyn.
"Zítra odjíždím. Stále máme menší spory mezi severskými lordy a já nejsem na Zimohradě. Ještě aby nastala vzpoura" odpověděla Sansa a tvář si ovívala tmavě modrým vějířem se znakem vlka.
"Já tě tu ale potřebuji. Pořád mám obavy a-"
"Dítě neměj strach. Kdysi jsem musela také zůstat na neznámém území a čelit různým spiknutím a podrazům. Tohle ale není Královo přístaviště, tohle je Konec bouře. Zde ti nanejvýš může být zle z toho strašného počasí a pachu zvěře všude po hradě" povzbudila dceru a na poslední větu se na ženy Sylvie uraženě podívala. Ale když viděla ledový výraz Sansy Stark, raději se znovu otočila se k zábradlí balkónu a vyhlížela prince.
"A co se týče známostí, zůstane tu s tebou tvoje nová dvorní dáma Letha"
"Mlátička Letha? Ta se hodí spíš na bodyguarda než na dvorní dámu"
"Zvládne obojí" ujistila dceru. Najednou někdo něco zvolal a otevřela se hlavní brána na zablácené nádvoří. Do hradu vjelo deset mužích na koních a v čele mladík kterého Catelyn ihned poznala. Zlomený nos, kaštanové vlasy, arogantní úsměv...samozřejmě princ Robert. Byl ale mnohem pohlednější a statnější než si ho pamatovala. Vstala k zábradlí a začala se usmívat. A úplně zapomněla na svého právého snoubence.
"Dámy ze Severu, dovolte abych vám představila své dva syny, Roberta II. a Derec Baratheony" zvolala pyšně Sylvie a ukázala na dva mladíky sesedající z koně. Obě dámy ze Severu si prohlédli prince. A nenalezli žádnou podobnost mezi oběma bratry. Derec byl narozdíl od bratra vyzáblý, uhrovatý a se skleslým výrazem. Ani se Cat nepodíval do očí. Zato Robert ji vábil svýma hnědýma štěněčíma očima. Catelyn se lehce štípla do prstu.
"Mé dámy" řekl Robert, poklekl do bahna před Cat a políbil ji včas nataženou ručku. Stejně učinil Sanse, která potlačovala červenání. Derec se po chvíli probral a zbrkle učinil to samé. Sylvie potlačovala vzdech.
"Naše dnešní kořist, kterou jsme vám s bratrem věnovali, je pozornost pro urozené dámy na dnešní hostinu" ukázal Robert na skoleného jelena, kterého drželi dva další lovci.
"Dar přijímáme a děkujeme" zareagovala Sansa. Derec stále mlčel.
"No, podrobněji se seznámíte až se chlapci umyjí. Zatím můžeme navštívit krále, v tuto dobu by se měl probírat" přerušila ticho Sylvie. Robert pokývl a společně s bratrem odešli. Dámy pokračovaly v prohlídce hradu.
*
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
