Soul

1. Temnota

Předem se omlouvám za chyby. Příběh píši na mobilu. Doufám, že tato verze už bude lépe zpracovaná.
Přeji příjemné čtení

**

Všude panoval chaos. Studenti překřikovali jeden druhého. Nikdo nechápal situaci. Nevěděli co se děje.

Přišlo to jako rána z nebe

Studenti i učitelé shromážděni na nádvoří pozvedli své hůlky aby mohli vzdát hold nejlepšímu řediteli jakého kdy Bradavický hrad zažil.

Jeden z největších čarodějů všech dob padl. Albus Brumbál naposledy vydechl. Nastala doba temna. Všichni to věděli. Válka tímto dnem započala.

Přepadl je pocit bezmoci. Strach a panika se jim zahlodávali až do morku kostí. Radost jakoby se vytratila.

**

Malá skupinka procházející okolo temného lesa, necítila nic jiného než jen radost za splnění úkolu, který jim zadal jejich pán. I v této skupině se našli dva tací co nic takového necítili. Žádnou radost. Nic takového.

Mladý blonďatý chlapec jediný syn Narcissy Malfoyové, kráčející vedle svého kmotra, měl ve tváři vepsaný smutek. Cítil také opovržení. Opovržení sám nad sebou. Jeho činny vedli k rozpoutání války. Nenáviděl se za to. Jenže neměl na vybranou. V sázce bylo příliš mnoho. Život jeho matky.

Jeho kmotr, stejně jako ostatní oděn v černém, měl ve tváři nic neříkající výraz. I kdyz vypadal lhostejně k této situaci nebylo tomu tak. Teď je vše v rukou chlapce, kterého nenáviděl. Chlapce, který mu tolik připomínal jeho školního rivala. Chlapce s očima po Lily. Dívce, kterou miloval, miluje a nepřestane ani po smrti. Navždy.

Jakmile se tato pochybná skupinka dostala za hranici školy ozvalo se hromadné prásknutí. Nezbylo po nich nic. Jen spoušť.

**

Chlapec, na kterém momentálně závisí celý kouzelnický i mudlovský svět, naštvaně uhodil pěší do zdi. ,,Říkám vám to znovu...nechtěl to udělat, skláněl hůlku. To Snape, vždycky to byl Snape"zavrčel a obočí se mu stáhlo. Viděl to na vlastní oči. To jak Draco Malfoy skláněl hůlku. Jenže jakmile se objevili ostatní smrtijedi znovu ji pozvedl. Poté tu byl Snape. Zabil Brumbál přímo před jeho očima. A on s tím nemohl nic udělat. Nenáviděl se.

Jediná dívka zlatého tria se zamračila. Věděla, že by měli jednat a ne tu jen postávat a polemizovat nad tím, kdo může za Brumbálovu smrt.

Povzdechla si a kývla na zrzka. Ten pochopil. Stejně jako Harry. Byl čas jít. Tímto dnem nedobrovolně dospěli. Tímto dnem byli nuceni vzdát se dětství.

Pohledem ještě jednou zkontrolovali situaci. Možná by bylo dobré počkat na odchod až po pohřbu. Ale hrálo se zde o čas. Kdo z koho. Dobro nebo zlo. Život nebo smrt.

Jejich počínání upoutalo pozornost profesorky přeměňování Minervy McGonagallové. Chvíli je zamračeně pozorovala. Nakonec s povzdechem zamířila za nimi. Věděla, že jim jejich cestu nerozmluví. O jejich plánu získat viteály a zničit společně s nimi obávaného černokněžníka, věděl skoro každý člen Fénixova řádu.

**

V malé slabě osvícené místnosti u jediného okna postával mladý černovlasý muž. Jeho pomněnkové oči se upírali na potemnělou krajinu.

Byl to vskutku úchvatný a impozantní pohled. Slunce pomalu zapadlo za horizont.

Z přemýšlení ho vytrhlo až zavrzání za jeho zády. Ovšem nějako k tomu nevěnoval pozornost. Až když osoba za ním promluvila napl se a na jeho čele se na moment objevila vráska. Hned na to však nasadil nic neříkající výraz.

,,Už to začalo,"zašeptala do ticha mladá bělovlasá žena, ve stejném věku jako byl muž stojící u okna. Přikývl. Věděl to. I tady na opačné straně oceánu. Albus Brumbál je mrtev. Nyní už Voldemortovi nebrání nic v tom, aby začalo peklo.

Doufám, že první kapitola navnadila 💚

Budu ráda když mi napíšete do komentářů do jaké koleje patříte.
❤💛💚💙

Já jsem hrdý zmijozel 🐍.
Nepostrádám však ani nebelvírskou odvahou či mrzimorskou loajalitou. A oplývá i havraspárskou hrdostí.

Tak tohle by byl úvod.
Schválně je tato první kapitola kratší. Nezabijte mě pokud nebudu kapitoly vydávat pravidelně. Za měsíc jsou vánoce a já jsem zahrabaná v práci denno denně na dvanáckách plus pracovní soboty. Takže se předem omlouvám za nepravidelné vydávání kapitol. 😇

🐍 Thea 🐍