Bradavický hrad byl ponořen do ticha. Dokonce i útoky smrtijedů ustali. Všichni věděli co to znamená. Vymýšleli plán. Nikoho ze strany dobra to nenechalo klidným byli napjatí a roztěkaní. Bradavičtí profesoři se v tichosti po dvou procházeli hradem. Přesto pohledy všech utíkali k leskle modremu štítu chránící Bradavice. Kdykoliv mohl spadnout.
Lilith společně s Leem obývali Albusovu pracovnu. Mladý Dumbledore s menším úsměvem sledoval bělovlásku. ,,Nad čím přemýšlíš?"otázala se zvědavě dívka přestože nezvedla zrak od rozečtené knihy. Mladý čaroděj sedící vedle ní na velkém gauči na ní stočil svůj pohled. ,,Nad minulostí "pronesl klidně. Dívka se pousmála. Jejich společná minulost byla velmi komplikovaná. Když se nad tím tak zamyslela nikdy by ji nenapadlo ani v tom nejdivočejším snu, že by zrovna oni dva mohli kdy spolupracovat na to být přátelé. Přišlo jí to úsměvné. ,,Víš že jsem tě vždy nenáviděl"pronesl Leo zamyšleně a poklepel si prstem na bradu. Jeho soustředěný výraz přerušila Lilith. ,,To už je za námi Leo. Navíc nenávist je silné slovo. Stejně jako láska je pomíjivá"pronesla s pokrčením ramen. Zaklapla knihu, jelikož věděla, že teď se soustředit na psaná slova rozhodně nebude. Leo přikývl. Věděl kam tím směřuje. Povzdechl si a povzbudivě stiskl její ruku.
Hermiona si nervózně promnula dlaně. Polibek s Malfoyem s ní zamával. Byla ráda když polibek opětoval. Až do konce. Tahle slova jí vzala dech. Skrytý význam těchto slov jo zahřál u srdce. Nepohodlně se ošila a převalila se na druhý bok. Teď po tolika dlouhých měsících kdy konečně mohla ulehnout ve své posteli v nebelvírských komnatách nemohla usnout. Hlavou jí výřily myšlenky. S dalším povzdechem se zvedla rozhodnutá navštívit zmijozelské sklepení, ve kterém se měl nacházet zmijozelský princ. Přes své pyžamo přehodila krvavě rudý župan a z pod polštáře vytáhla svou hůlku. Připravená vyrazit se potichu rozešla ke dveřím. Jaké pak pro ni bylo překvapení když narazila do hrudi toho za kým se vydala. Draco stál před vstupem do nebelvírské věže a potichu se dohadoval s buclatou dámou. Ta ho však nechtěla za nic pustit dovnitř. ,,Co tu děláš?"optala se zvědavě nebelvírská princezna a přitáhla si župan blíže k tělu. Přeci jen už nebylo kdoví jaké teplo. Blonďák se zamračil a pod nos zamumlal odpověď. Když ho napomenula, aby mluvil hlasitěji, ušklíbl se. Taková už ona prostě byla. Tak trochu general se sklony k perfekcionalismu a panovačnému chování. Ale neměnil by. Byla jeho. Věděl to jak on Tak to věděla i ona. ,,Nemohl jsem spat"pokrčil rameny. To ji vykouzlilo malý úsměv na tváři. Jemně uchopila jeho ruku do té své a společně s ním zamířila do nebelvírské společenské místnosti. Když nemohli ani jeden usnout můžou si povídat. Usadili se na pohodlný gauč naproti krbu. ,,Proč nemůžeš spát?"optala se když k němu stočila svůj oříškový pohled. Draco zaváhal. Měl ji prozradit, že myšlenky na ní a na to zda je v bezpečí ho nenechavají vyspat už nějakou dobu. S povzdechem se pohodlněji opřel do opěradla a přitáhl si ji do náručí. To ji jako odpoveď stačilo. Nemusel ani nic říct. Už dávno se naučila číst mezi řádky. I beze slov věděla co ji chce říct.
Ráno bylo v nebelvírské společenské místnosti značně ticho. Obyvatelé této věže se teprve probouzeli. Až na dva nocležníky, kteří v objetí spali na jednom z gaučů u krbu. Ginny se při pohledu na ty dva rozlil úsměv po tváři. Tolik si přála aby tato válka už konečně skončila. Aby mohli všichni v klidu žít. Ale bylo to vůbec možné. Tyto a další podobné otázky se ji zahryzavali až do morku kostí. Byla rozhodnutá zjistit něco víc o Lilith a Leovi. Ti dva jim dali naději. Možná i nepatrně větší než navrat Harryho.,,Dobré ráno"ozval se za ní Ronův rozespalý hlas. Usmála se a otočila se na svého bratra. Včera němu i Harrymu vysvětlila za pomoci Blaise jak je to mezi Hermionoua Dracem. Přesto ji nepřekvapil Ronův překvapený výraz když si všiml své nejlepší kamarádky v objetí školního rivala.
Modré pomňenkové oči se zabodávali do všech v místnosti. S Lilith čekali, že přijdou otázky. Leo dokonce sázel na to, že na ně členové Fénixova řádu vysypou otázky dříve. ,,Štít, chránící tento hrad je posílený magii zakladatelů a samotným magickým srdcem Bradavic. Proto nehrozí tak rychlé zničení. Přesto nemůžeme sázet na neporazitelný štít. Měli bychom začít jednat."pronese po chvíli ticha mladý Dumbledore. Pro tentokrát chtěli být s Lilith naprosto upřímní a odpovědět na všechny otázky, ktere na ně ostatní vyvalí. Všichni až na Hermionu vypadali značně překvapení. Netušili, že se do obrany zapojili sami Bradavice. ,,Jakotože jste tak dobří v magii?"optal se po chvíli Draco. Ano i ten zde byl. Lilith na něj stočila svůj ledový pohled. ,,Magie se neustále vyvíjí. Je nespoutaná a nekonečná. Má několik odvětví. Nerozlišuje se na světlou a temnou, záleží k čemu ji čaroděj využije. Já a Leo využíváme jak naší magii tak partnerskou."vysvětlila bělovláska klidně. Své o co však nespouštěla z Hermiony aniz mladého Malfoye. Měla v plánu je něčemu přiučit. ,,Partnerská magie?"ozval se nechápavě Ron. Na tváři profesorky McGonagalové se objevil pyšný úsměv. Sama poznala tyto dva mladé čaroděje, když to byli ještě teenegery. Teď po šesti letech, musela být pyšná. Když poprvé Albus přišel s tím, že je naučí partnerskou magii byla k tomu značně skeptická. Přeci jen k takovémuto druhu magie je potřeba důvěra a silná vůle. ,,Je to něco jako nitrozpyt oba partneři se napojí na magické pouto. Pustí se nejen do hlavy ale i do srdce. Tím se jejich magická síla zvětší o dvojnásobek."vysvětlil Leo. Oba si s Lilith živě pamatovali jejich první pokus o tento druh magie. Nedopadlo to dobře ani pro jednoho z nich. Oba skončili na měsíc na ošetřovně. ,,Jak to bude teď?"optala se zvědavě Hermiona na otázku, která tížila všechny v místnosti. ,,Budeme vás stále trénovat, aby jste nevypadli ze cviku. Ostatní si vezmou na starost profesoři. Ron s Harrym se k nám přidají, stejně tak i Draco. Mezitím budeme s Leem po nocích likvidovat smrtijedy, kteří obléhají hrad. "Lilith se na moment odmlčela. Pohledem vyhledala vyvoleného. ,,Je potřeba najít něco čím bychom mohli zničit Naginy. Jelikož už nejsi viteál Riddle té může kdykoliv zabít, proto bych radila nehrnout se s ním do přímeho střetu dřív než bude zničeny had."dokončila svetlovláska. Všem v místnosti přejel mráz po zádech. Věděli že teď v tomto zlomu války mohou kdykoliv zemřít. Aniž by si toho byli vědomi Draco s Hermionou propletli své ruce a povzbudivě se na sebe pousmáli. Až do konce. ,,No dokázali jsme obsadit Bradavický hrad jako malá skupinka. Takže to rozjedeme ne?"zašklebil se Blaise. Všem tím vykouzlil nepatrný úsměv na tváři. Měl pravdu. I tak sebevražedný plán jako bylo obsazení hradu v tak malém počtu dokázali. Dokáží vyhrát i válku. Věří v to. A víra je to nejdůležitější. Protože pokud věří je možné vše.
ČTEŠ
Soul
Fanfiction**Probíhá úprava příběhu ** Věštba byla vyřčena. Ani jeden nemůže žít pokud je ten druhý naživu. Věštba díky, které je Harry Potter bez rodičů. Nikdo však nevěděl, že byla vyřčena ještě jedna věštba. Ta se týkala dvou velmi mocných čarodějů. Grin...
