Soul

5. Otázky a odpovědi

Bosham bylo nádherné město obklopeno lesy. Skupinka mladých čarodějů a čarodějek zde pobývala už pátý den.

Všude vládl klid, možná až moc velký. Smrtijedi přestali s útoky na nevinné. Vše, ale nasvědčovalo tomu že se něco chystá. Bylo to takové ticho před bouří. Nikdo nevěděl co čekat. Grindelwaldová ani Dumbledore nebyli zrovna moc výřeční jak už Hermiona s ostatními zjistili.

Mladá stříbrnovlasá čarodějka však sama třetího dne navrhla trénink boje. Nikdo nic nenamítal. Hermiona s Ginny si pamatovali její souboj s Lastrenge velmi dobře. Blaise, který u útoku na Lasturovou vilu nebyl, nadšeně souhlasil když se dozvěděl o tom co vše se tam událo.

**

Hermiona společně s Ginny a Blaisem běželi lesem. Tyto cvičné boje byli velmi náročné. Zato je ale velmi naučili.

Do stromu kousek od Blaisovi hlavy uhodila kletba. Rychle se přikrčil a schoval se za mohutný dub. Dívky ho napodobily. Za nedlouho se na obzoru objevil Leo. Vždy při těchto bojích bojoval pouze jeden z této prazvláštní dvojice. Nikdy nebojovali společně. Kudrnatou čarodějku na mysli pálilo hned několik otázek. Chtěla vědět proč tomu tak je. Zatím nesebrala odvahu se na to alespoň jednoho z nich zeptat. Uchopila hůlku pevněji a vyslala proti němu paprsek světle modrého světla. Hned na to se byla nucena se sama krýt.

Lilith stojící nedaleko od nich si povzdechla. Chtěla aby spolupracovali. Pokud tak neučiní bude pro ně těžké porazit jak jí tak Lea. Mezi obočím se jí vytvořila vráska. ,, Spolupracujte,"napomenul mladé čaroděje Leo. To jakoby je probudilo z přemýšlení. Na Lea zaútočili hned tři kletby. I ty bez problémů odrazil nebo se jim vyhl. Byla na nich vidět únava. Takto už bojovali dvě a půl hodiny. Moc velký pokrok neudělali. Ani jednomu se nepovedlo zasáhnout Lea.

Hermiona byla zoufalá. Všem třem už docházeli síly. Musela něco vymyslet a to rychle. Spolupráce. Jste tým.. problesklo jí hlavou. Tuto větu ji včera řekla Lilith. No ovšem že jí to nenapadlo hned. Pohledem vyhledala Ginny a Blaise. Ani jeden z nich nevypadal zrovna v plné síle. Bylo unavení. Ustavičné pobíhání a odrážení si vybíralo svou daň. Oba dva vycítili její pohled a tak k ní na moment stočily svou pozornost. Nadechla se chladného vzduchu. Teď nebo nikdy. Vystoupila z úkrytu a vyslala na svého protivníka odzbrojovací kouzlo. Ten si z ní vzal též příklad a paprsek vyšel i z jeho hůlky. Věděla, že kouzlo nedokáže udržet dlouho. Ale jak se zdálo tak jak rusovlasá přítelkyně a snědý had pochopili oč se snažila a proto ve stejnou chvíli zaútočili na Lea svými kouzly.

**

Od té doby co se objevil Voldemort na scéně byli smrtijedi značně nervózní. Už několik dní měli zakázáno na sebe jakkoliv upozorňovat. Jediní kdo věděli o co přesně pánovi zla jde byli stolový smrtijedi. Ti nejhlavnější. Mezi ně i přes jejich nelibost a nechuť patřil i mladý Malfoy.
Toho spratka měla pod ochranou rukou samotná Bellatrix a proto si proti němu málokdo dovolil. To ovšem neodrazovalo některé smrtijedy v pokusu o jeho smrt. Ať už na něj párkrát při bojích s Fénixovým řádem poslali smrtící kletbu, nebo se ho snažili jakkoliv jinak zneškodnit.

**

Obývací místnost malého domku obývala stříbrnovlasá čarodějka. Pokojně četla jednu z knih, která kdysi patřila jejímu dědovi. Jemně se zavrtěla na pohodlném křesle. Přesto však neodtrhla oči od textu. Naproti ní seděla ve stejně pohodlném křesle bývalá nebelvírská královna. Její pohled věčně utíkal od textu k již zmiňované Lilith. Ta však okázale ignorovala její přítomnost a propalující pohled. ,,Co máš na srdci?"hlas starší čarodějky proťal příjemné ticho.

Hermiona si nervózně skousla spodní ret. Měla možnost se optat na všechny otázky, které ji od té doby co se Lilith s Leem objevili nedali spát. Sebrala všechnu svou odvahu a nadechla se. ,,Jak jste se s Leem poznali? Proč jste nám přišli pomoct až teď? Proč jste nezasáhli dřív? Proč po tobě jde Voldemort tak jako po Harrym? Jak to že umíte tak bojovat? Odkud toho tolik víte?"vyvalila na světlovlásku několik otázek. Dívka naproti se pousmála. Takovéto otázky čekala. Čekala na okamžik kdy na ní tato zvědavá a temperamentní brunetka vychrlí otázky, na které chce znát odpovědi. Pomalu zavřela knihu a s ještě větší opatrností ji odložila na malý stolek vedle křesla. Jako kdyby se kniha mohla při nepatrném pohybu rozpadnout. ,,Zatím ti mohu odpovědět pouze na jednu otázku.,"nachvíli se zamyslela a pohled přesunula k praskajícímu ohni. Hermiona napjatě sledovala její počínání. ,,Když jsem se narodila museli mě rodiče, kvůli mému bezpečí poslat pryč. Matka mě svěřila své přítelkyni, která žila v Americe. Začala jsem chodit na tamní školu. Tam jsem potkala Lea. Ze začátku jsme se nesnášeli. On je Dumbledore já Grindelwald. To se změnilo s návštěvou Albuse. Začali jsme spolu trénovat a později se z nás stali přátelé." Pronesla stručně Lilith.

Hermiona přestože tuto dívku pomalu ani neznala s ní musela sympatizovat. Něco podobného zažívala s Malfoyem. Také se nesnášeli, ale časem se něco změnilo. Přesto ji však přišlo, že jí dívka neříká vše. Že jí něco tají.

**

Návrat temného pána zanechal v duši Draca Malfoye neklid.

Znamenalo to jediné, válka se posunula do takového měřítka kdy si sám Lord Voldemort myslí, že vyhraje bez jakýchkoliv potíží. I když co jako správný pozorovatel zjistil jeho pán má obavy. Může za to snad Grindelwaldová? S neutrálním výrazem sledoval rozhlehlé zahrady obklopující Malfoy Manor.

Musel ji kontaktovat. Musel s tou vševědkou mluvit. Potřeboval od ní ujištění.

Nádherný prsten s tmavě zeleným kamenem na jeho levé ruce jemně zavibroval. Myslela na něj. Na jeho tváři je na moment usadil skoro úsměv. Spíše to byl škleb. S tichým prásk se přemístil.

**

Ulice Boshamu byli v tuto noční hodinu opravdu klidné. Skoro všichni obyvatelé této vesničky už poklidně spali.

To, ale neplatilo pro Lea. Mladý Dumbledore dnešní noc stráví hlídkou. Tiše procházel potemnělou ulicí. Vzpomínal na dobu kdy jako mladší soupeřil s Lilith. Někdy mu ty chvíle chyběli. Rád by vrátil čas a stal se opět mladým patnáctiletým teenagerem. Jeho hlavní problém v té době byla mladá stříbrnovlasá dívka, která prostě musela být ve všem lepší než on. Na to jak se vždy rozzuřila, když ji provedl nějakou rošťárnu. Ale pak se vše změnilo.
Zašklebil se nad svou sentimentalitou. Došel až doprostřed města. Byl to takový malý park. Tak akorát na to co se chystal udělat. Porozhlédl se kolem sebe a když usoudil, že v dohledu není někdo nevítaný. Nakonec se usadil do tureckého sedu pod mohutný dub.

Zavřel oči a s výdechem rozprostřel svou mysl po okolí. Chvíli jen tak nechával putovat svou mysl po okolí. Až narazil na to co potřeboval. Těsně u hranic města se nacházel někdo nevítaný. Cítil temnou auru ze znamení zla. Dostávala se mu pod kůži a pulzovala mu v levém spánku. Prudce otevřel oči. Narušitel byl jen jeden. Ve snaze dostat se k narušiteli co nejrychleji ponořil se do stínu.

Tato metoda mu dovolovala rychleji a hlavně nepozorovatelně sledovat nepřítele.

**

Stála naproti němu.

Šedé oči se vpíjely do hnědé. Nečekala, že se zde objeví, ale dle jeho výrazu se jednalo o něco závažného. Ani jeden z nich si nevšiml osoby, která je sledovala ze stínu.

Lilith se s malým úsměvem na tváři opírala o zeď jednoho z domů. Schovaná tak aby o ní ti dva nevěděli. Chvíli je jen tak tiše pozorovala a zkoumala jejich chování. Všimla si nepatrných jisker v očích mladého Malfoye. Dokonce jí neunikl ani úlevný výraz ve tváři Hermiony Grangerové. ,,Je neslušné někoho takhle pozorovat"ozval se vedle ní až moc známý hlas. Zašklebila se a pohled přesunula z prazvláštní dvojice na Lea. Ten pomalu vystoupil ze stínu a sledoval objekt jejího zájmu. ,,Možná není vše ztraceno,"zašeptal po chvíli.