8.

40 2 2
                                    

CRRRR. CRRRR. CRRRR.

UGH! Přísahám, že se tě jednou zbavím ty blbá zvonící krabičko!!!

Mohla bych si nastavit budík na mobilu, ale je tu možnost, že bych musela mít každý měsíc nový.

Po dlouhém probouzení jsem konečně vstala z postele a šla do koupelny, kde jsem se zdržela asi půl hodiny. Po dlouhé návštěvě koupelny jsem sešla dolů po schodech. 

Jo, vzala jsem si na sebe:

Jo, vzala jsem si na sebe:

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Atlanto. Buď tak hodná a dones Ryanovi svačinu. Dneska mají ten výlet a musí jít dřív."

Čekám až si jednou zapomene i hlavu. Ani bych se tomu nedivila. Máme to tak trochu v rodině.

Jednou jsem jen tak šla do školy bez batohu. Mamka zamnou letěla celou cestu až ke škole. Dělali si ze mně srandu ještě měsíc. Ne jenom ve škole, ale i doma. Jakákoliv oslava nebo akce, všude se o tom mluvilo. Jak jsem si mohla zapomenout batoh? No tak to taky nevím. 

Doběhla jsem za bráchou až k autobusu a viděla jak se baví s kamarády.

Plácla jsem ho tou svačinovou krabičkou po hlavě.

,,AU! Co děláš? Jo ahá... já si zapomněl svačinu."

Všichni se začali smát. Už vím kdo z nás dvou je ten šašek. Zamávala jsem jim a šla domů. Musím ještě vyvenčit ty dva blázny. Mamka s taťkou už půjdou do práce a já budu mít aspoň klid. 

Po dlouhé procházce jsem si sedla na gauč a relaxovala.

Mám ještě hodinu.

Vzala jsem do ruky ovladač a projížděla různé kanály. Nic zajímavýho tam teda nebylo. Nakonec jsem se jen koukala na pohádky. V půlce Shreka někdo zazvonil na zvonek.

Bože... V mém životě už klid asi nebude. Měla jsem se zabarikádovat v pokoji a zůstat tam až do konce života.

Přišla jsem ke dveřím a otevřela je.
(jak nečekané)

,,Ahoj Atlanto!"

Ve dveřích stály Becca s Annou.
S překvapením v očích jsem se na ně podívala.

,,Asi si právě říkáš co tu děláme. Jsme tady kvůli Victorii. Dávej na ni pozor. Něco určitě chystá a pochybuju, že to bude nějaká oslava na přivítanou. Ta mrcha je schopná čehokoliv.

Victoria něco chystá? Určitě to je kvůli Xavierovi.

Co když nás spolu viděla?
Co když nás viděly její kamarádky?
Co když mě teď bude nesnášet celá škola??

Holky byly ještě chvíli u nás a pak jsme se rozhodly jít do školy. Musely jsme jít ještě do pekárny, protože si Becca nechala svačinu doma.Musím uznat, že kavárny a ostatní obchůdky tu mají opravdu hezké. Už jsme se mohly vydat do školy. 

Proč jsem se musela s Xavierem potkat?

Kdybychom se naznali, všechno by bylo lepší. Zase na něho myslím. Nesmím ho nechat se mi dostat pod kůži.

 Po cestě jsem přemýšlela co by Victorie mohla provést. Dneska si asi zahraju na tajnýho agenta. Musím se jí vyhýbat co nejvíc to půjde.

,,At?"

S tázavým pohledem jsem se podívala na Annu a čekala co z ní vyjde.

,,Dneska s tebou budem celej den, aby ti Victoria nemohla nic udělat. Platí?"

Přikývla jsem hlavou na souhlas. S vděčným pohledem jsem se na ně podívala.Nemám z Victorie a jejích kamarádek strach, ale nechci si tu střední pokazit hned od začátku. Mám na svojí straně aspoň Annu a Beccu. Možná není tak špatné mít kamarádky. 

Před školou jsem se ještě pořádně nadechla. Nenechám si nikým zkazit den. Nikým.

A s tím jsem se rozešla ke škole.


Další část je tadyyyy!!!

Děkuju za vaše přečtení a hvězdičky. Moc si toho vážím💖💖💖💖💖

Kiki❤💕💖

ONAKde žijí příběhy. Začni objevovat