4.kapitola

258 31 18
                                    

,, Ano, viděl jsem tě. Proč bych se jinak ptal. Logicky. "Na chvilku se odmlčel a odpověděl,, Zpěvu se nevěnuji. Je to spíše takový koníček. Dalo by se říct. Dle rodiny mi zpěv nejde.", Dobré vědět' pomyslel jsem si.,, A co vlastně studuješ. ".,,No dá se říci že na asistenta.. Proč se ptáš?" To bych ho mohl zkusit říct o zítřku. Jo řeknu.Už chtěl odejít když jsem prohlásil.,, Zítra je konkurz u nás ve firmě mohl bys přijít. Jestli budeš mít zájem. "Dořekl jsem a on se otočil a zeptat.,, V kolik hodin a komu bych pomáhal." Teď co mám mu to říct nebo ne.,, Zítra v 16:00 hodin a pomáhal bys mně. Neříkám že když přijdeš, že tě prijmu záleží na ostatních uchazečů. "Po svém posledním slovu jsem kolem něj prošel a předal mu mou vyzitku s kontaktem. Byl jsem už v autě a trochu se usmál, ale když jsem si to uvědomil nasadil jsem svou kamenou tvář. Doma jsem sebou švih na gauč a pomalu začel usínat. Vzbudil jsem se o 2hodiny později. Udělal jsem si večeři, dal si sprchu a šel zpátky spát. Samozřejmě že do postele ne na gauč. Po pár dlouhých minutách jsem usnul.

Zdál se mi sen a v tom snu jsem seděl netrpělivě na židli v restauraci a čekal. Nevím na koho. Venku pršelo a byla mlha. Měl jsem stůl hned u okna. Konečně jsem zahlédl osobu které pospíchala do restaurace. Věděl jsem ale i cítil že je to osoba na kterou čekám. V ten moment se svět zastavit. Slyšel jsem pískot pneumatik a velkou ránu. Než jsem si to uvědomil, běžel jsem k té osobě. K osobě kterou srazilo auto. Řidič ujel. Já jsem se skláněl nad osobou v obleku. S kaštanovými vlasy. Její obličej byl špinavý krví. Zkusil jsem jestli osoba dýchá. Najednou se mi zastavit dech. Osoba pomalu ale jistě přestávala dýchat. Zavolal jsem sanitku a bylo mi řečeno abych zkontroloval jestli daná osoba vnímá a držel tep. Když jsem pomaku zkusil jestli reagují zorničky věděl jsem o koho jde. O Erena. Pomalu ale jistě mi po tvářích kutálely slzy. V ten čas jsem na vše zapoměl. Po pár minutách jsem zase zkontroloval tep. Zamrazilo mně. Počase jsem si uvědomil že umřel. Rozvlykal jsem se a prosil aby se mi vrátil.,, Lásko, prosím vrať se..... Bez tebe to tady nezvládnu..... "v ten moment tam přijela záchranka.......

Zbudil jsem se celý udýchaný, zděšený a z očí se mi ronily slzy

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Zbudil jsem se celý udýchaný, zděšený a z očí se mi ronily slzy. Kolik je hodin řek jsem si. 6:01 to už budu stávat a dám si raději pořádnou sprchu. Než jsem zapadl do koupelny vypl jsem budík. Po sprše jsem si udělal raní rutinu. Docela se těším na dnešek. Začelo to hezky. Možná ještě něco hezčího se mi ještě stane. Sny jsem neměl dost dlouho natož takové. Vlastně se ani nedivím spal jsem dlouho. Nezdravě dlouho.

Tak co se asi stane dalšího. To zjistíte v dalším díle. A mám otázku - chcete abych psala i z pohledu Erena?

Předem jsem ráda že se vám příběh líbí.
Díly jsem budu dávat dle času. Proto se omlouvám když občas déle nevydám novou kapitolu. Né že bych zapomněla ale neměla dost času.

Osudové setkání Kde žijí příběhy. Začni objevovat