2.kapitula

276 28 4
                                    

Ráno jsem vstával jako vždy né moc dobře se mi spalo. Co myslíte když vždy spím 2-4 hodiny, ale zvyk jsem si. Po raní hygieně jsem se oblíkl a šel do práce. Nechápu proč zase jdu pěšky když mám auto a motorku. Najednou sem pocítil zvláštní pocit že se dnes něco stane. Před tou značně velkou budovou jsem se zastavil a zhluboka se nadechl a vydechl a vstoupil jsem do ní. Pomalu jsem se vydal směr výtah. Po několika minutách se odevřeli dveře. Vešel jsem do výtahu a zmáčkl jsem 68 patro. No což je to poslední patro které zdílím s Erwinem. Konečně se odevřeli a já vešel do své kamceláře. U stolu seděl Erwin a netrpělivě se svými prsty poťukával na stole. Když si mne všiml přestal a pozdravil mě.,, co potřebuješ  většinou sem vůbec nechodíš "optat jsem se. Chvilku bylo ticho a pak promluvit,, Levi, dnes ti žádné papíry nedám. Ale potřeboval bych abys dneska za hodinu byl na Střední škole a tam udělal přednášku. Víš že máme málo zaměstnanců a potřebovali by sme dá se říct NÁBOR. Tak jestli bys je na ně skusil '' zapůsobit '' jako na naše sponzory tak bych ti byl moc vděčný."Oddych jsem si.,, dobře ale příště si odpusť takový monolog" odpověděl jsem.,, Tak díkuji za to" úsměv na jeho tváři zůstat a odešel. Tak zabalil jsem si věci a vyšel směrem domů. Když jsem stál před barákem a našel klíč od garáže tak jsem odemkl a šel dovnitř a nasedl do auta "směr škola" řekl jsem si a vyjel. Za 47 minut jsem už zastavit před budovou a vešel jsem dovnitř. Když už uběhla přesně ta hodina jak mi říkal Erwin tak sem vešel do určité třídy a stoupl jsem za katedru.  

Zde je další díl. Tak doufám že se vám tento příběh líbí.

Osudové setkání Kde žijí příběhy. Začni objevovat