11. Kapitola

208 24 6
                                    

Pohled Erena
Řekl jsem si že když dnes nepůjde tak půjdu za ním, abych zjistil jak mu je i mám zámiňku, že si jdu pro věci. Snad ho nevzbudím. No už stojím před jeho domem a přemýšlím jestli mám nebo nemám zazvonit. Vyhrála varianta že ano. Po pár sekundách se dveře otevřeli a jâ nevěřil že tu osobu znám. Neupravené vlasy, obrovské kruhy pod očima, popraskané rty a bledší než obvykle, myslel jsem si že to už nejde. Konečně mě pozval dovnitř, tak zavřel dveře a hned nějak zmizel. Šel jsem ho hledat a našel ho jak obímá záchodovou mísu.
Pohled Leviho
Ne ať za mnou nejde, nechci aby mě viděl takhle vyřízeného. Jak je vidět asi mě má bůch v oblibě. Samozřejmě že za mnou šel a pomohl do postele.,, Co vlastně tady děláš. Nemáš být náhodou v práci?,, když mě přikryl pronesl.,, Mám práci tobě pomáhat. A teď zrovna jí potřebuješ nejvíce. Tak jsem tě přišel kurýrovat. A ne neberu v  potaz.,, Ten jeden že jsem ho jenom přijmul. No ale je docela roztomilý, chytrý a ty oči ty jsou to nejhezčí na něm,,......... Tak já ti uvařím. Budeš ležet a jen na záchod. Ostatní věci mě zavoláš. Jasný.,, Najednou z krásnýho, hodnýho andílka se stal andílek s růžky.
Pohled Erena
Šel jsem mu dělat oběd. Rohodl jsem se že udělám špagety. Po ukončení války v kuchyni jsem šel oznámit že je hotovo. Ale když jsem byl v pokoji musel jsem se usmát. Spal a jeho uvolněná tvár..... Tomu nešlo odolat. Raději jsem ho nechal spát.


Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Osudové setkání Kde žijí příběhy. Začni objevovat