5 Brothers, 5 Problems

3. My shy Kole

Už něco před čtvrt hodiny se snažím vyčistit krásný, do oka bijící černý nápis 'Kevin <3' na kapotě mýho miláčka. Kdo uhádl že to nejde dolů? Ani po patnácti minutách to ani trochu nebledne. Ten to s tou památkou myslel vážně. Ale aspoň vím jak se jmenuje. Mohla bych ho jít klidně naprášit Smithovi a ten by mu dal určitě nějakou dutku. Ale teď mě teda vážně víc trápí že to nejde dolů..

"Co děláš?" vběhnul do garáže Fred

"Ale, jeden milej kamárád mi chtěl obstarat program na odpoledne" ironicky jsem se uchechtla a pokračovala ve snaze to umýt.

 "Kevin?" zeptal se když mi nahlídnul přes rameno "a dál?"

"Nevím. Ale pro mě to bude ten krtek bez příjmení co mi zkazil den"

--

"To už je ohraný!"

"Proč?"

"Vždyť to znám nazpaměť. Dávaj nám to přečíst každej rok, už mi to leze na mozek" zasmála se Miss a dál si prohlížela obálku knihy slavnýho 'Romea a Julie' 

"Slečno Parkerová?" 

"Ano?" otočila se Miss za naším panem ředitelem

"Hleda vás učitel tělocviku" řekl, zatímco přišel ještě blíž.

"Aha?" Miss zřejmě nechápala co po ní chce

"Máte za ním jít" vysvětlil Smith a pohodově se opřel o zábradlí před budovou školy

"Oh" uslyšela jsem jenom od vzdalující se postavy Miss

"Dnes máte pár hodin se mnou" svou pozornost jsem na Smitha přesměrovala hned jak to řekl

"Vy taky učíte?" ušklíbl se jakmile jsem to udiveně vyslovila

"Pár předmětů" usmál se a pohodil jeho špinavě-blonďatou ofinou, z pod který mu vykukovali  oči

"Pane ředitel?" ozvalo se mi za zády. Když jsem se otočila stála za mnou roztomilá blondýnka která nejspíš pronesla otázku řečenou před chvílí. Už jsem chtěla odejít a nechat jim nějý soukromí, když v tom zpoza jejích zad vykoukl přikrčenej blonďáček. Jakmile jsem ho uviděla musela jsem tam zůstat stát, jeho tvářička mě donutila..

Jeho tmavě modrý oči jakoby se schovávali za zády zřejmě jeho sestry. Obličejem si byli podobní tak, že kdyby on neměl špičatější nos stejně jako čelist, řekla bych že to jsou kopie.

"Ruth? Co potřebujete?" optal se Smith

"Kole se stydí zeptat se, jestli může chodit především na vaše hodiny" seriozně odpověděla, jak  teď už vim, Ruth

"Je hezké, že pomáháš svému bratrovi, ale nemělo by to být obráceně? A to ke všemu když je starší?" Smith se nám rozjíždí.. viděla jsem toho kluka jak se ještě víc přikrčil a dělal jako že tu vůbec není. Chudák, může být starší ale chování a tvářička ho srovnává k nejroztomilejšímu pětiletýmu klukovy pod sluncem. Roztomilostí zastínil rozhodně i svojí sestru.

Ruth si viditelně povzdechla, když viděla že Smithovi se ten nápad moc nelíbí. Bylo mi ho líto, musela jsem zakročit

"Proč by nemohl? Určitě nemá špatný prospěch?" řekla jsem sladce a prosebně se na Smitha podívala

"Nerad mám ve třídě lidi, kteří neodmaturovali" nepříjemně vyprskl směrem ke Kolevi. On neodmaturoval? Ale nemusel by k němu bejt tak nepříjemnej