Curse the Demon blood

Kdo skutečně jsem, zrození Satanova potomka

Šel jsem za Shinou slepě jako pejsek. Ona se jen občas otočila a dál kráčela v před. Neměl jsem odvahu se jí na něco zeptat nebo jí něco říct. Prostě mi připadala nějáká divná ...

"Běž dovnitř, za chvíli za tebou příjdu." nařídila mi a ukázala na malý dům na konci ulice. Přikývl jsem a šel dovnitř. Tam to vypadalo, že tam spíš bydlí nemrtví než ona. Všude byly poházené knížky, rozbité baňky a na zemi spousta barevných fleků. Docela jsem se bál, aby na mě nic nevyskočilo a nebo mě třeba neuvařila v kotli. "Neboj se a běž dál." ozvalo se za mnou. Byla to Shina, která právě zavírala dveře. Prošla přes ten hrozný bordel až ke schodišti. Ikdyž se mi moc nechtělo, šel jsem za ní. Vyšli jsme do patra a tam šli do prázdné místnosti. Alespoň mi připadala prázdná do doby než rozsvítila. Byla to její laboratoř. Ona doslova skočila na pohovku vpravo a hluboce se protáhla. "Jo! Není nad to být doma!" řekla a usmála se. "Nestůj tam a pojď sem!" řekla a ukázala na místo vedle ní. Moc se mi vedle ní sedět nechtělo, ale už mi dřevnatěly nohy.

"Takže, co bys chtěl vědět?" zeptala se. "No tak nejlepší by bylo začít od začátku. Od mého narození." odvětil jsem. "Jo to by asi bylo, ale co za to?" řekla. "Jak to myslíš co za to? Momentálně nic nemám, všechny peníze jsem nechal v hostinci. Nemám co bych ti dal." řekl jsem. "Tak to je špatné. Hele ty už jsi měl holku?" zeptala se. "Ehm ... no já ... no já ... jsem se o to nikdy moc nezajímal. Pořád jsem byl někde mimo vesnici, takže mě to nikdy nenapadlo. Co to má společnýho s tímhle?" řekl jsem. "Ale nic, to je jedno. Tohle dělám, když muž nemá čím zaplatit, ale ty seš ještě nepošpiněnej. Nejsem taková svině, abych ti to vzala. To máš v životě jen jednou, takže si dobře rozmysli s kým o to chceš přijít." řekla naprosto v klidu. "Coooo? Proč se bavíme o mém ----" nedořekl jsem. "Tak fajn! Udělám pro jednou vyjímku a připíšu to na účet Waria." řekla. "Takže můžeme začít ..." dodala.