Bratr proti bratrovi, Zetsu vs Akumo

365 44 22
                                    

"Odkdy chodí Posel smrti pozdě?" zeptal jsem se drze. "Sklapni blbečku!" to byla odpověď Posla smrti. Podíval jsem se na ní a ona mě jen srazila kaprálovským výrazem. "To seš docela frajer, nechat zemřít čtyři sourozence jen kvůli své sobeckosti!" vyčetl mi Zetsu. "Co chceš?" řekl jsem jednoduše. Zetsu se ušklíbl a řekl: "Já jsem jen přišel sesadit Satana. Upřímně jsem doufal že zdechneš s ostatními, abych mohl nastoupit na Satanovo místo."

Podíval jsem se něj opovrhujícím výrazem a řekl: "Alespoň nejsem taková svině jako ty. Myslíš si, že se tak snadno vzdám, ty šmejde? Předtím bych se vzdal, ale teď ti musím nakopat prdel, abych pomstil všechny co padli!" Sám jsem netušil kde se tohle sebevědomí ve mně bere. "Nejsi nic víc než drzej spratek! Sice je pravda, že každému ze šesti potomků byla přidělena rozdílná moc, ale o tom jak silní byli si rozhodovali sami. Bylo naivní si myslet, že jsi nejsilnější zrovna ty. Sice nemám Satanovu moc, ale mám zkušenosti, odhodlání a podporu od Posla smrti." řekl nepříjemným tónem.

Moje pocity se ve mně zvláštně mísily. Jedna moje část tu chtěla rozkopat držku, ale ta druhá pokojně zemřít a vyhnout se mu. Mlčky jsem na něj tupě zíral. Mezitím jsem si všimnul, že Posel smrti již začal sbírat duše mrtvých. "Nevím co sis chtěl dokazovat, když Satana jen tak něco nezabije. Existuje jen hrstka zbraní a démonů, kteří to dokážou. Všimnul jsem si, že Posel smrti Satana vynechal. Navíc jsem uviděl jeho tělo se pohnout, takže mi došlo, že není mrtvý. Dostal jsem plán ...

"Hele Zetsu, když seš furt takovej frajer, tak proč mě místo těch keců nezabiješ? Tyhle tvý keci mě nebaví ... snažíš se mě snad ukecat k smrti?!" řekl jsem sarkasticky. "Ty zatracenej spratku! Já ti ukážu!" sykl a vystartoval po mě. Ani nevím proč, ale už mě nesvíral strach jako předtím. Mohl jsem se plně soustředit a ladně se vyhýbat jeho útokům. "Přestaň utíkat, ty spratku! Postav se mi čelem!" syčel vzteklý Zetsu. Já jsem se jen stále vyhýbal, než se naskytla skvělá příležitost k útoku. Strčil do něj, on udělal pár kroků dozadu a zakopl o Satana. Ten jaksi obživnul a chytil ho za nohu. "Víš, Zetsu, vždycky jsem věděl, že jsi šmejd, ale ne že seš úplně blbej! Myslel sis, že mě s touhle cetkou do sis koupil někde na trhu zabiješ? Dovol mi se zasmát!" řekl Satan. "Jak-jak-jak to že žiješ?" řekl vyděšeně Zetsu. "Protože já se nenechám zahanbit takovou nulou jako ty! Připrav se, že zemřeš!" sykl Satan a začal mu ubližovat. Musel jsem se dívat jinam, protože tohle bylo moc. Satan ho trhal jak vzteklej pes. Po chvíli na rameno zaklepal Posel smrti. "Zabij je!" řekla prostě. Díval jsem se na ní vyděšeným výrazem, ale jen řekla: "Neboj se. Ty tu dneska nezemřeš. Teď ale dokonči práci, kterou Zetsu zpackal!" Chvíli jsem ještě váhal, ale potom mě ovládl vztek. Vytáhl jsem meč a rozběhl se k Satanovi. Vší silou jsem ho do něj vrazil a jeho krev zkropila můj obličej. Cítil jsem jak rychle ho opouští život, ale přesto se na mě ještě otočil. Myslel jsem si, že se mě pokusí zabít, ale nikoli. Objal mě a z posledních sil zašeptal: "Arigato ..." Poté padl k zemi a Posel smrti si vzal jeho duši. Ukončil jsem i trápení mého bratra a poté se podíval na nebe. Roztáhl jsem ruce a zařval: "Počínaje dneškem, začíná nová éra života! Éra kdy démoni a lidé budou žít spolu, aniž by se jeden druhého báli. To vše začíná s nástupem nového vládce podsvětí - Akumou Demonio!"

Děkuji všem co jste to dočetli až do konce =) Původní dílo mělo mít jen 10 částí, takže proto to ze začátku bylo takové uspěchané =/  Omlouvám se i za pravopisné chyby nebo překlepy xD Ikdyž občas vznikají docela vtipná slova =D Pokud se vám příběh líbil, dejte prosím hlas =) Pokud máte chuť a zájem, napiště komentář =) Beru jak chválu, tak kritiku ;) Nebojte se napsat, kdybyste měli třeba zájem o spolupráci na příběhu, nebo chtěli ode mě něco na přání ;)Nanami-chan

Curse the Demon bloodKde žijí příběhy. Začni objevovat