Černá ovce 2 ¤ (Dokončeno)

Kapitola šestnáctá

Celý dům byl klidný a já jen doufala, že Charlotte s Danielem už spí. Na schodech jsem si ze svých bolavých nohou sundala podpatky a tak trochu se motala, zatímco jsem chodbou kráčela k mému pokoji. Měla jsem náladu pod draka a jen doufala, že mě Ben nebude chtít do té svatby se Stefanem dotlačit.

Tiše jsem otevřela dveře mého pokoje a rozsvítila. Na posteli seděl Daniel a zíral na mě, já se ho šíleně polekala. ,,Ježiši... co tady blbneš?!" řekla jsem stále ještě vyděšeným hlasem. Daniel si mě prohlédl s naštvaným výrazem. ,,Kde jsi byla?" optal se zmateně. Odhodila jsem své špinavé oblečení na židli a přešla ke skříni.

,,No přece u Bena... říkala jsem ti to," vypadlo ze mě unaveným hlasem. ,,A proč jsi byla u Bena, vystrojená jako na bál?!" Na chvíli jsem se zasekla. Kruci, to jsem fakt nedomyslela. Prudce jsem se na něj otočila a snažila se najít vhodnou výmluvu. ,,No... moje oblečení, bylo mokré a špinavé, tak..." ,,Jestli mi řekneš: tak mi Ben půjčil něco svého, skutečně se začnu smát!" pronesl rozčíleně.

 Rychle se postavil a vydal ke mě. Měla jsem z něj poměrně strach. Byla jsem namáčknutá na mě zavřené skříni. Daniel přišel až ke mě a praštil pěstí do skříně, kousek od mé hlavy. Ruku nechal v té poloze a zahleděl se mi do očí. ,,Víš, že poznám když lžeš!"

,,Myslím, že půjdu do sprchy!" řekla jsem s pohledem připnutým do jeho očí. Když jsem se otočila na odchod. Daniel praštil do skříně i druhou rukou a nyní jako kdybych byla v pasti. Obě jeho paže se tyčily podél mé hlavy a rýsovali se mu na nich drobné žilky. Znovu jsem se opřela o skříň a zahleděla se mu do očí.

,,Ben byl pozvaný na večeři k Whiteovým a já tam musela jít s ním!" ,,Cože?!" vykřikl naštvaně, rozrušeně a zmateně, sesunul obě své paže podél těla, ,,děláš si jen legraci, že jo?" zeptal se jako kdyby byl učitelka ve školce a já rozverné, problémové dítě. ,,Ne!" řekla jsem pevně. Daniel zcela zbělal. ,,Děje se něco?" zeptala jsem se a vystrašeně mu položila ruku na rameno.

Daniel ji setřásl a poté se na mě přísně zahleděl. ,,Věděla jsi to! A neřekla jsi mi, že tam jdeš!" vyčítal mi to. Kroutila jsem hlavou. ,,Nechtěl bys, abych tam šla! Ale já v tom Bena nemohla nechat!" Díval se na mě naštvaným a vyčítavým pohledem. Ty jeho oči mě bodali do hrudi. ,,Samozřejmě, že bych ti to zakázal!" křičel na mě. Vytvořila jsem stejně naštvanou tvář.

,,Bylo to mé rozhodnutí!" ,,Ale očividně dost špatné!" křičeli jsme jeden na druhého. ,,Kdybych tam nešla, Ben by mě prodal a já teď mohla být členem Whiteovi rodiny! Protože on o ničem nevěděl!" Daniel vypadal vskutku zaskočeně. ,,O čem to teď mluvíš?!" pořád jsme křičeli. Najednou jako kdyby mi došlo, že jsem řekla něco co jsem neměla, ale zakecávat by přece nemělo cenu.

,,Ben chce s Whitem uzavřít dohodu. Kvůli obchodu a bezpečí a spoustě dalších věcí. Ale..." ,,Ale!" skočil mi do řeči. ,,Ale samozřejmě White nedává nic zadarmo a i tento obchod má háček..." ,,Jaký?!" ,,Přestaň mi furt skákat do řeči!" zakřičela jsem na štvaně. ,,White požaduje mou a Stefanovu svatbu!" Daniel vypadal zaskočeně. ,,Děláš si legraci?" zeptal se vyděšeně a vypadal jako malé bezbranné štěně.

Zakroutila jsem hlavou na znamení, že ne. Daniel udělal pár kroků dozadu a já musela rozdýchávat svá slova. ,,Máme se rozhodnout do konce týdne..." dodala jsem. Daniel měl skelné oči. Otočil se na patě a udělal tři krůčky, než si zajel roztřesenýma rukama do vlasů.

Ani jsem nedokázala rozpoznat, jaké emoce se v něm teď prali a bála jsem se na něj i jen sáhnout. ,,Řekla jsem Benovi, že to nepřipadá v úvahu!" Daniel si pročísl vlasy a začal se smát. Zněl jako šílenec a když se na mě otočil, já se opět nalepila na skříň. Pomalým krokem se ke mě vydal. ,,Danieli?" oslovila jsem ho. ,,Miluji tě," řekl a já ho jen pozorovala se zvláštním výrazem v tváři.

,,Co se to tu dělo?!" zeptala se rozespale Charlotte a jediné čemu jsem se divila, bylo jak dlouho jí trvalo vylézt z postele. ,,Ale nic, jen mi Daniel přišel popřát dobrou noc a teď už jde spát, mám pravdu?" řekla jsem a tentokrát se mu přísně zahleděla do očí. ,,Jistě," řekl takovým tónem, že bych mu nejradši vlepila facku. Naposledy si mě prohlédl a mě došlo, že na sobě mám stále ještě ony šaty s velkým výstřihem.

Daniel prošel kolem Charlotte, jako kdyby tam ani nestála a mě se začal hnát slzy do očí. Nebudu tady, ale přece brečet, před Charlotte, která vypadala poměrně dost zmateně. ,,Co se stalo?" zeptala se znovu. ,,Trochu jsme se pohádali, ale snad to bude dobré," řekla jsem smutně, ale i přes to se na ni usmála. Na Charlotte byla vidět únava a tak jsem ještě řekla: ,,Jdi si lehnou, zítra budeš mít určitě náročný den!"

Pouze přikyvovala a nakonec odešla pryč. Konečně jsem byla sama, ale měla jsem ze všeho tak zvláštní pocit. Jako kdybych neměla kam utéct. Nakonec jsem se pouze vydala do sprchy, kde jsem se jen trochu osprchovala na probuzení a poté se vydala zpět do pokoje.

S pomyšlením na to, že máme zítra zase tělocvik, jsem se rozplácla na posteli. Jediné co jsem slyšela byl Daniel, který si ve vedlejší místnosti cosi zpíval. Měl pravdu, mé chování nebylo vůči němu fér a já mu to chtěla nějak vynahradit.

Pomalu jsem se zvedla z postele a vydala se k němu. Na chodbě u jeho dveří, jsem se ale zarazila, ovšem najednou se dveře otevřeli a přede mnou stál Daniel. Hleděli jsme si  do očí, mlčeli jsme. Nakonec chtěl naše ticho prolomit on, ale já se na něj namáčkla a začala ho líbat.

Cítila jsem jeho ruce, které měl na mých zádech, avšak po chvilce jel níže až na zadek za který mě chytil a vyzdvihl nahoru. Já mu své nohy omotala okolo pasu a společně jsme se vydali k posteli. Před postelí mě postavil na zem a oba dva jsme se vysvlékli z našich pyžam.

Shodila jsem ho na postel a rozehrála hru. Nejprve jsem ho vášnivě políbila a poté jela níže na jeho krk, kde jsem mu zanechala pár značek, aby všichni věděli, že patří jen mě. On mě zničehonic převrátil pod sebe a zopakoval mé kroky. Tak teda díky za cucfleky, no, pomyslela jsem si a musela se pousmát. Jeho pravačka byla vztyčená u mé hlavy, zatímco levačka jela po mém těle přes prsa a břicho níže.

Cítila jsem jeho ruku na vnitřní straně mého stehna a šíleně mě to lechtalo, takže jsem se mu musela zachichotat do rtu. Nakonec konečně udělal první krok a mé chichotání zaměnil lehký vzdych.