Kapitola sedmá... au, to bylo za co?

600 46 12
                                    

Dipper
 

Hned co jsem se probudil jsem zase usnul... No co jsem moc unavený a navíc buch ví jak dlouho budu lítat po lese, abych tu sochu našel.
Spal jsem ještě tak 2 hoďky a pak šel spáchat higienu, učesat se a převléct se vzal jsem si svoje obvyklé oblečení a šel se ještě nasnídat. Ke snídani jsem si vzal zelené jablko a čapnul batoh. Už jsem byl u dveří, když  jsem si uvědomil že jsem si v pokoji zapomněl deník. Dobře už znovu stojím u dveří v batohu mám deník AAA sakryš v pokoji jsem nechal mikinu... Tak a teď už vyrážím stojím před chýší. Přemýšlím kudy půjdu, asi nejdřív vyjdu na kopec a porozhlédnu se po okolí.
   
              O tři hodiny později

Uf už nemůžu prolezl jsem snad všechno a nic. No teda všechno ne, ale chápeme se. A ještě lepší na tom je to že jsem se ztratil. To mi ten žlutej hajzl nemohl říct kde tak asi je? Začínám mít hlad 😩. Půjdu ještě chvíli a budu doufat že ho najdu. Támhle je nějaký šutr třeba bude za ním. YES je tam konečně jsem tak uťapkanej. Takže už jen stačí mu podat ruku hmmmm... Mám to udělat? Jo měl bych. Jdu na to podávám soše ruku a když ji pevně stisknu, kolem  zápěstí se nám objeví modrý plamen a přede mnou už nestojí socha, ale pohledný kluk u kterého je jen jedna chybička. Bill se najednou rozpřáhl a dal mi facku...
„Au, to bylo za co?“ „za co?! Za co?! Kde jsi sakra byl tak dlouho?!?!?" „ Ty na mě nemáš žádnej důvod řvát!!!"

.............
Doufám že se vám líbí. Myslím že to všechno bude ještě zajímavé...

Tak zase zpátky... v Gravity Falls.Kde žijí příběhy. Začni objevovat