Kapitola jedenáctá... příprava na souboj...

564 47 1
                                    

Bill

Luskl jsem znovu a stali jsme před chýší. Tedy já stal, pinetree se z nějakého neznámého důvodu válel na zemi. Hned, ale vyskočil a šel přede mnou. Awww ten jeho zadek... Je dost dobrej. No tak trochu jsem asi odbočil od tématu UPS... „Pinetree? Máte tu nějaké zbraně? A ukázal by si mi je?" „ To by asi chtělo co?" „Jo to tedy jo." Rozešel se a já za ním. Přivedl mě k nějakému automatu. „eh to, to monstrum umlátíme tyčinkama?" „Jasně že ne ty pako." Placl se do čela a vyťukal do automatu nějaký kód a on se otevřel. Vkročil do vnitř a já hned za ním. Sešli jsme nějaké schody a tam bylo plno přístrojů a podobně. „ Bille chvilku tu počkej." Posadil jsem se na zem přeci tu nebudu stát.
  Hmmm je zvláštní být v lidském těle, objevuji věci o kterých jsem moc nevěděl. Pinetreeho nevím proč, ale začínám ho mít vlastním způsobem i docela rád. Nooo v posteli by taky špatný být nemusel. Jen představa jak pode mnou kňučí je zajímavá a docela vzrušující. „ Bille!!!" Lekl jsem se když na mě zakřičel. Vstal jsem a šel za ním. Stál u skříně ve které byli různé nože, střelné zbraně, meče atd. Mou pozornost hleď upoutaly vrhací nože. „ Hmm pěkný, vezmeme je všechny nahoru. Vem ještě tu krev." „ Dobře." Většinu jsem pobral, zbytek vzal Dipper a vyšli jsme po schodech nahoru. „ Pinetree mám hlad." „ No to se nedivím už je docela pozdě. Co kdyby jsme dodělali ten rituál a pak se na jedli, potom bychom si mohli jít lehnout a odpočinout si." „ To zní jako super plán. Máš tu krev?" „ Jo." 

Dipper
Bill mi řekl abych tou jednorožcí krví nakreslil na zem kruh a značky, které mi ukázal. Jsem na něj trochu nasranej, protože on řekl cituji: " Já to dělat nebudu, nechci si upatlat ruce a oblečení od krve..." Jako kdybych já chtěl vrrr... „ Co dál?" „ Teď vem ty zbraně a vyskládej je do prostřed kruhu." Jak řekl tak jsem udělal. „ Hotovo pane" zahlásil jsem a z legrace se postavil jako voják do pozoru s rukou u čela. Čekal jsem na  další "rozkaz". Bill se postavil na proti mně taktéž do pozoru. „ Pohov!" Hned co to dořekl jsme se začali oba smát. „ Ták a zbytek už dodělám." Řekl a odehnal mě dál. Posadil jsem se do křesla a čekal co bude dělat. Bill si klekl ke kruhu a na ruce se mu objevil modrý plamínek. Ruku s plamínkem položil na jednu značku, která začala hořet. Tak to udělal i u ostatních a nakonec se dotkl kruhu. Začalo to celé modře zářit a přecházelo to do zbraní. Jako když si nabíjíte mobil. Fascinovaně jsem to celé pozoroval. Bill vstal a šel za mnou. „Bude to chvilku trvat, tak max hoďku. Co kdyby jsme se pustili do dělání večeře?" „ Jo pokud tu něco bude."

  „ Našel jsem plechovku s kukuřicí!" Hlásil Bill ode dveří do kuchyně. „ A já zase čínské nudle, koření a nějakou plechovku s asi masem?!?" Vážně netuším co to je. Položili jsme to na stůl a sedli si každý na svou židli. Oba jsme sledovali ty suroviny jako by se měli sami od sebe pohnout. Přemýšleli jsme o tom co z toho uvaříme. „ Pinetree smícháme to do hromady a budeme doufat že se to bude dát sníst." „ To zní jako dobrý nápad, protože mě nic nenapadá a mám hlad." Zazubil jsem se na něj.
Beru do ruky nudle a dám je vařit. Bill si vzal na starost asi maso. Bill udělal něco na způsob omáčky. Já nudle zcedil a dal do větší mísy. Bill pricupital s omáčkou a kydnul to do toho a zamíchal. „ Bille musím uznat že to hezky voní." „ Taky bych řekl." „ Tak si běž sednout já to přinesu." Kývl a odešel. Nandaly jsem to na talíře. „ Bille? Umíš jíst hůlkami?" „ Neumím neměl jsem příležitost to zkusit." „ Aaaaa chceš." „ Zní to lákavě." „Tak to zkusíme.".... Ukázal jsem mu jak na to. Ze začátku mu to moc nešlo, ale pak to správně chytnul a šlo mu to... No i když pak jsme začali dělat kraviny, jako například jsem si brali navzájem jídlo z talíře, nebo jsme se krmili, ale většina jídla ukončila na zemi... Nooo a pak začala válka s jídlem... Když už nebylo co jíst šly jsme uklidit já myl  nádobí a Bill zametal jídlo... Myl jsem v klidu nádobí, ale ucítil jsem jak se na mě něco nebo spíš někdo natisknul a objal mě rukama kolem pasu... „B-bille c-co děláš?!" Vyjekl jsem překvapeně... „Pst... kazíš pěknou chvilku." „ Jak jako pst? Jak jako pěknou chvilku?!! Pusť!" „No nic... Tak to dodělej a koukneme na nějakej film." Pustil mě a odešel *wtf* *proč já* ale musím uznat že to tak špatný nebylo, ale proč to udělal!!!!????

Dodělal jsem nádobí a šel do obýváku. Bill tam seděl nebo spíš ležel rozbalení v křesle a koukal do stropu.
„ Uhni chci si taky sednout." „Přinuť mě~~..." A tak jsem ho shodil na zem, sedl si na křeslo a položil si na něj nohy... „ Děláš si že mě prdel!?!" „ Ne. Proč?" Najednou se prudce postavil a sedl si na mě. „ Seš těžkej slez!" „ Ani mě nehne." „ Tak se aspoň prohodíme..." Kňučím, protože je fakt těžký... „ Hmm co za to." Toho budu litovat. „ Co chceš?" „ Co nabízíš?" Twl mi vůbec nepomohlo... Přemýšlím... „ Co třeba masáž pokud přežijeme ten souboj?" „ Beru." Postavil se a já taky. Sedl si a já si radši sedl na zem, se to by nesměl být byl, aby mě nevytahl nahoru na klín. Radši jsem si toho nevšímal a pustil televizi... Zrovna tam začínal nějaký film. Nechal jsem to tam a líp se uvelebil Billovi na klíně. On potichu vzdychl, když jsem se zavrtěl. Já zčervenal a jinak nereagoval. V klidu jsme seděli a koukali na film. Film už byl skoro u konce, ale já už začínál být unavený a tak jsem usl.

Bill
O můj démone on usnul a je tak roztomilý... Co to placák za nesmysly... Ne je roztomilý a to hodně... Ani nevím proč jsem ho v té kuchyni objal, prostě mě to jen lákalo. Začínám být taky unavený a do schodů se m nechce, ale asi budu muset. Než jsem se ráčil zvednout tak jsem usnul, ani nevím jak...

................................................
Hihi ahojky... jsem vám jako omluvu udělala jednu kapitolu delší... Hehhh si, ale nezvykejte...  Joooo pojďme slavit vydala jsem další kapitolu 😂😂😂

Tak zase zpátky... v Gravity Falls.Kde žijí příběhy. Začni objevovat