Tak zase zpátky... v Gravity Falls.

Kapitola dvanáctá... boj...

Bill

Probudila mě vůně jídla... Měl jsem hlad, protože půlka večeře skončila na zemi. Vstal jsem z křesla a rozlámané záda jsem si prokřupal. Šel jsem pomalu do kuchyně kde Pinetree stál u plotny docela mu to u ní slušelo. Pomalu jsem k němu došel a neodpustil jsem si ho plácnout přes zadek. On jen leknutím vyjekl a já se začal smát. Praštil mě po hlavě nějakou kuchařkou. „ To jsem jsi nezasloužil. " „ Ale jo takhle mě děsit po ránu... Že se nestydíš démone trhlej!" Mám rád když se naštve je strašně sexy hehe... No měli bychom se začít připravovat na ten souboj až se vydáme dnes tu příšeru hledat... Zbraní máme dost a tím rituálem jsou i dost silné... Jenomže netuším jak moc silná je. Popravdě se o Dippera docela bojím, nechci aby se mu něco stalo, dost mi vrtá hlavou kdy a proč jsem na něj změnil tak názor... Sedl jsem si na židli a Pinetree mi přinesl talíř se snídaní. „Kde jsi to vzal?" „ v popelnici představ si to..." Vyděšeně jsem se na něj podíval. „Dělám si prdel byl jsem ráno nakoupit." Oba jsme se rozesmáli. Bylo to dobrý...
„Máš to dobrý." „Dík."

  Když jsme dojedli snídani Pinetree šel umít nádobí a já šel zabalit věci do batohu. Naházel jsem tam věci, které asi budem potřebovat. Začal jsem rozkládat zbraně na zem, abychom věděli co vše vlastně máme. Byl tam luk, vrhací nože, katana, bublifuk, nějaké výbušniny, nějaký výtvory šestiprsťaka, pistole atd. Počkat co? Bublifuk?!?! Wtf?  „ Pinetree!? Ty jsi sem dal ten bublifuk?" „Co? Jakej bublifuk?" Přišel za mnou do obýváku. Rozesmál se „ne to teda nedal." „Kdo to teda byl? Když ne já ani ty?" Najednou jsme uslyšeli nahoře něco přeběhnout. Pinetree a i já překvapením ztuhl. Každej popadl jednu zbraň a šli jsme tam. Bylo to v pokoji, kde dřív byli dvojčata. Opatrně jsme otevřeli dveře a tam byl...

                     *Chvilka napětí*

Gnom!? Na posteli skákal gnom a skandoval "Šme-bu-lok"... „Co tu kurwa děláš?!?" Zakřičel Pinetree a popadl koště, začal ho vyhánět. Já se svalil na zem v záchvatu smíchu...

Když už vyběhl dveřmi, Pinetree se vrátil a já rozdýchával záchvat. Pinetree ke mě natáhl ruku aby mi pomohl, ale já ho svalil na zem a začal ho lechtat. Leželi jsme spolu na podlaze a rozdýchávali smích. Podíval jsem se na něj... Byl hezký... Otočil jsem se na bok a koukal na něj... Začal jsem se přibližovat... Měl jsem takovou chuť ho políbit... Byl jsem tak blízko... Ale ne on se musí zvednout s tím, že už musíme jít! Aght skoro... Tak příště.
  „Sbalil jsi vše Bille?" „Jop." „ Tak půjdeme." „Dobře."
  Vyšli jsme do lesa a začali hledat stopy, ale bylo to těžké, protože to vypadá, že tu dlouho nic neprošlo až na pár srnek a nejspíš ježka.

Bloudíme tu už asi dvě hodiny a furt nic je to zvláštní... Nenarazili jsme na žádné stopy, ani škrábance...
  „Co to bylo?" Otočil jsem se na Pinetreeho a v tu chvíli po něm skočilo to monstrum. Nečekal jsem to tak jsem tam pár vteřin jen nečině stál. Až teď jsem vytáhl katanu a rozeběhl se proti tomu. Když mě ale zpozoroval otočil se na mě a svou tlapou mě odrazil. Au... Byl to tvrdý dopad... Zozhlížím se kde je Pinetree... Vidím ho jak se zvedá ze země a také si vytahuje zbraně... Vrhací nože... To je docela dobrá volba... Ale ne až teď jsem si všiml toho škrábance co má přes půl zad... Kde je ale batoh, který měl na zádech... Byli v něm další zbraně... No nic teď musím jít pomoc mému Pinetreemu... Mému to zní pěkně... Musím mu to říct... Kdybychom náhodou chcípli... Prostě to musí vědět... Pinetree se mu nožem trefil do zad... Ha karma... Zase se to rozeběhlo proti mě... Vyhl jsem se tomu a sekl to do tlapy. Ti ho více rozzuřilo a shodil mě na zem... Svině chlupatá... „Pinetree!!!" „Co je?!" „ Potřebuju na záchod!" „Zrovna teď?!? Děláš si prdel?!?" „ Já za to nemůžu..." „Aght dělej... chvíli to zdržím a rovnou mi můžeš hodit můj batoh!" Já za to fakt nemůžu vím že je to kurewsky nevhodná chvíle, ale budu rychlej... Doufám...

Už jsem... „ Pinetree! Chytej!" Hodil jsem mu batoh a zaútočil na to monstrum. On si z něj vytáhl nějakou z těch Šestiprsťákovích hraček... Vystřelil po tom... minul protože to monstrum vyletělo nahoru a vyrazilo to proti Dipprovi... Srazilo ho to k zemi a drželo ho to jednou tlapou přitiskle ho k zemi... Běžel jsem blíž, abych zaútočil, ale srazilo mě to zase na zem ocasem... Spadl jsem špatně a praštil se do hlavy a  ztratil vědomí...        Předtím než jsem viděl jen tmu zahlédl jsem jak to napřahuje svou obrovskou tlapu s drápy... „Ne!" Bylo to poslední co jsem stihl říct...

Čus oznamuji, že stále žiju xddd
A doufám v to, že se vám kapitola alespoň trochu líbila.... Tak zase za pár měsíců 😂😂😂