kapitola patnáctá... Konec?

393 28 29
                                    

Bill

Už spolu chodíme pár dní a je to super pocit... Vyznání bylo sice takové zvláštní, ale mě to nevadilo jsem moc šťastný a nechci o něj přijít. Naštěstí jsme oba v pořádku každý si odnesl z boje pár škrábanců a modřín... No ještě sem zapomněl dodat, že jsme spali celý den...

Zítra jdeme do obchoďáku na takový "rande" mám z toho obrovskou radost, vím že se stále opakuji. Jinak to prostě popsat nejde. Vím že jsem se změnil, on mě změnil, ale ne zas tolik abych sem tam někoho nepotrápil. Našel jsem styl, který nevadí ani Pinetreemu směje se taky... Někdy v něm jde zahlédnout kapka té démoní škodolibosti.

.......................... další den........................

Probudil jsem se dřív a šel nám připravit snídani do postele... Palašinky s nutellou jsem si hodně oblíbil... Mňam...

Už to mám hotové... A kuchyň je taky v pořádku... Vše bandám na tác přidám dvě skleničky s džusem a vydám se za ním nahoru. „Probuď se Borovičko, dnešek mám naplánovaný tak hejbni svým pozadím." „Mmmmhmm." „Okey." Řekl si o to sám. Položil jsem tác na stolek a začal Dippera lechtat. To už se probudil div mi rukou zuby nevyrazil 😂 „Tu máme snídani... Palačinky, kdyby to nebylo poznat."

Přeskočit 2 nezajímavé hodiny

Ruku v ruce jdeme po ulici... Šťastní...
Svobodní... Jdeme přímo do obchoďáku, nejdřív si projdeme pár obchodů, nakoupíme nezbytnosti i zbytečnosti. Den byl krásný a chtěl jsem ho završit večeří v jedné super restauraci... „ Jak sis užil den? Zlato?" „Je to skvělé, ty jsi sk-" prásk první výstřel... Nevím co se stalo... Prásk... Další... A další... Výstřely... A Dipper padá do mé náruče... Zastavilo se mi srdce na pár vteřin, svět se mi zpomalil.... Bezmoc... Šok... Je to jako bych se znovu probudil... Klesám k zemi sním... „Dippre mluv semnou!!!" Pod náma se začíná vytvářet kaluž rudé tekutiny... Dýchá ztěžka... „B-bill-le" roztřesennou rukou se dotkl mého srdce a dal si ruku pak je svému... Slzy si našli cestu u nás obou... To gesto mluvilo za vše... Slova jsem nepotřeboval... Hlava mu klesla...
A vydechl poslední vzduch

Svět jakoby se mi zhroutil vzal sem ho do náruče a odešel domů...
















Ta dá co na to říkáte???
Dobrý konec???
Ten je jen v pohádkách...

Tak zase zpátky... v Gravity Falls.Kde žijí příběhy. Začni objevovat