Tak zase zpátky... v Gravity Falls.

Kapitola osmá... co to sakra?!?!

Bill

„ nebuď drzej! Já nevím kdo z nás dvou potřebuje pomoc..." „ Dobře z části máš pravdu pomoc potřebuju, ale nejsem drzej" uraženě se otočil. Je roztomilý, když je naštvaný.

Přemýšlím co se v té chýší mohlo stát, je to zvláštní. Asi bychom už měli vyrazit, abychom to měli zasebou.

Dipper

„ Měli bychom vyrazit abychom zbytečné nestraceli čas." I tak bych si na něj měl dávat pozor. Může udělat cokoliv. Společně jsme tedy vyrazili. Jdeme vedle sebe, a teď jsem si uvědomil že vlastně nevím kde jsme... Sakra to je docela trapný „ uh-m Bille? Nevíš kde jsme?" „ Jak jako jestli nevím kde jsme?!? Ty ses ztratil!? Kudy jsi sem přišel?" Bill byl docela nasranej, tak jsem natáhl ruku a řekl tudy, ale pak jsem ji stáhl zase splátky a řekl nebo tudy? Když jsem se otočil na Billa měl ten vítat typu *děláš si prdel*. Pak mi ji znova vrazil, ale menší... odost menší spíš to byl takovej pohlavek za což jsem byl rád.

Jedním směrem jsme nakonec šli a překvapivě to bylo dobře. Z nějakého záhadného důvodu si se mnou Bill začal povídat „ ty Pinetree? Jak vlastně žiješ?" Udiveně jsem se na něj podíval. Začal jsem mluvit o svém nudném životě „ Nó pracuju v kavárně plat mám dobrý nějaký peníze mi ještě dávají rodiče protože jich mají dost. Bydlím v bytě žiju docela dobře jen mi chybí dobrodružství." „ Máš nějakou holku?" Tak touhle otázkou mě překvapil a to tak že jsem na chvíli ztuhnul a přemýšlel co mám říct. „N-ne.“ „To mě docela překvapuje vypadáš dobře jsi chytrý, hodný..." Tím mě překvapil hodně překvapil. Když se na něj tak koukám musím uznat že mu to taky sluší, ale na hlas bych to neřekl. Rozhodně mu nebudu říkat že se mi holky nelíbí.

Wow my už stojíme před chýší, jak? Vůbec jsem si neuvědomil, že nám ta cesta tak rychle utekla...