15. Snídaně

31 4 2
                                    

Jen jsem nasytila svůj vyhladovělý žaludek, vydala jsem se do kajuty lehnout si.

Šla jsem zrovna do Stínu, když jsem nedaleko uviděla Ezru s Kananem. O něčem rozmlouvali, šlo to na nich vidět. Najednou padawan ztuhl a ohlédl se, načež se hned otočil zpět. Moc jsem to nechápala, tak jsem jen pokrčila rameny a vykročila směr má postel.

Už byl totiž večer. To meditování nám zabralo více času, než se zdálo.

Ráno jsem se probudila se zjištěním, že mám úplně ztuhlý krk. Posadila jsem se na postel a zacvičila si s ním. Křuplo mi v něm jak nikdy.

V koupelně jsem se opláchla a vyrazila zpátky do mé kajuty se převléknout.

Na snídani jsem viděla L'sat i s celou posádkou Stínu, usmála jsem se na ně a zamířila si vybrat, co sním. Mé oko hned upoutala smažená vajíčka a kus chleba.

,,Můžu si přisednout?" zeptala jsem se, když jsem konečně našla jejich stůl. Za boha jsem je nemohla najít, musela jsem použít své schopnosti Jedie. Když jsem totiž vcházela do kantýny, viděla jsem je, ale jakmile jsem si vzala jídlo, už jsem je nenacházela. Všichni přikývli, tak jsem zaparkovala vedle mistryně.

,,Dnes budeme cvičit se světelnými meči, doufám, že jsi připravená," řekla z nenadání L'sat.

Trochu jsem se zakuckala a vysoukala přidušené: ,,Ano." Přísahala bych, že jsem viděla Ezrovi cuknout koutky.

,,A nemluv s plnými ústy," pokárala mě ještě.

Neochotně jsem přikývla a na chvilku vzhlédla od jídla. Střetla jsem se pohledem s Ezrou, načež jsem hned zabodla oči zpátky do vajíček. Doufám, že jsem se nečervenala.

,,Budete zase trénovat spolu," vyslovil se po chvíli Kanan, ,,musíte vědět, se si můžete věřit." Oba jsme mlčky přikývli a vrátili se k jezení.

,,Gwen! Si Gwen, že jo?" zakřičel najednou někdo od dveří. Polekaně jsem zvedla hlavu a vzápětí zjistila, že to je Jake. Okamžitě se mi v hlavě přehrála scéna, jak jsme se potkali.

,,Jasně, pojď si sednout!" křikla jsem nazpět, ,,bando, tohle je Jake Juko, můj zachránce!" zvolala jsem, zatímco se Jake šoural k nám. Měl na sobě hnědou koženou bundu, namodralé kalhoty a vysoké černé boty. Jeho krátké havraní vlasy se mu houpaly ze strany na stranu a jakmile zaslechl jeho jméno, pozvedl pyšně bradu a narovnal se.

Všichni začali uznale tleskat a Jake se uklonil. V periferním vidění jsem zahlédla Ezru, jak se trochu mračí, ale tleská s ostatními. Musela jsem se trochu usmát. Ten kluk vážně žárlí.

,,Děkuju, děkuju," ukláněl se pilot, ,,ale nebýt tady Ezry, nikdy bych pro tebe nepřiletěl," protáhl havránek.

Ztuhla jsem s vidličkou plnou vajíček na místě: ,,Cože?"

Ezra přestal tleskat a začervenal se.

,,Řekl jsem mu, ať řekne Jakeovi, že má pro tebe letět, měl jsem vidění," vyhrkl najednou Kanan. Padawanovi se viditelně ulevilo a přikývl: ,,Jo jo, přesně tak," polkl Ezra a zadíval se někam pod stůl.

,,Aha, tak dobře," pokrčil rameny Jake a vzal místo vedle mě a Sabiny.

Zbytek snídaně proběhl v přátelském duchu plném smíchu, vtipů a převržených skleniček. Jake viditelně všechny okouzlil. Celou dobu se choval nenuceně a nejednou mě plácl po rameni.

Jen Ezra nevypadal nadšeně.

,,Promiňte, už musím jít," omluvil se najednou a bez dalšího slova odešel.

Zrození nové SílyKde žijí příběhy. Začni objevovat