28.11.

116 4 0
                                    

Snídaně:

Svačina:

Oběd:

Svačina: hruška

Večeře:
_______________________________________

Dle mého vyprávění jde asi jasně usoudit, že jsem si tu hrušku nedala dobrovolně.
Někdo kdo mě zná to poznal.
Poznal co chystám a co se děje a řekl to rodičům, kteří do mě, ještě než šli do práce nacpali hrušku, kterou jsem
naoko s chutí snědla, aby začali alespoň trochu pochybovat o práskači.

Na předešlé zápisy jsem opravdu neměla čas, protože jsem měla dost práce se školou.
Zítra mám trénink a cestu pěšky domů.
Dnes si dám rozhodně ještě tři cardia a s klidem půjdu spát.

Začínám vidět menší výsledky.
Sice mě stojí opravdu hodně námahy vyjít šest schodů, přičemž se na třetím zastavím, abych nabrala dech, ale když se na sebe podívám,
(vypadám jako dlouholetý feťák ale)
už nemám tak kulatý obličej.
Mám víc propadlé tváře a vylézající žebra jsou nej nej nej. :)))
Nejvíc ale klamou moje sloní nohy.
S těmi však hnout dokážu taky!

Ana // můj příběhKde žijí příběhy. Začni objevovat