Ten Pocit

3. Kapitola

Píp píp píp 6:30
Típla jsem budík a otočila se na bok. Snad poprvé jsem měla pocit, že se konečně trochu prospím, ale najednou  jsem uslyšela opět mobil. Tentokrát to nebyl budík. Bylo to moje vyzvánění s akční znělkou Avengers. Zasténala jsem a otočila se k mobilu a po slepu přijmula hovor.
,,Ahoj princezno tak co vstáváš.?"
,,Ahoj taťko, jasně že už jsem vzhůru." Otevřela jsem oči a zívla si.
,,Já vím, že se ti nechce a že tě s tím už štvu, ale potřeboval jsem tě slyšet."
Zněl sklesle bylo mi ho až líto. Ach je tak daleko a na tak dlouho. ,,Stýská se mi tati." Hodně se mi Stýskalo a to byl pryč teprve pár hodin. Nikdy nemusel tak daleko pryč a na tak dlouho.
,,Mě taky princezno, Mě taky. Musím letět za chvíli poletíme tak pa princezno opatruj se pa."
,,Ozvy se az dorazíš pa tati." Když hovor skončil donutila jsem se zvednout a dojít do koupelny. Otevřela jsem okno a nasála čerstvý vzduch. Když jsem se umyla a dala dohromady co se obličeje týče šla jsem se obléct. Venku bylo moc krásně takže jsem si oblékla kraťasy a volné tričko s názvem Iron Maiden. Hodila jsem na nohy botasky a seběhla rychle schody. Vešla jsem do kuchyně a na stole viděla jablko a chleba vedle ležela kartička na které stálo. ,,Dobrá snídaně pro mojí princeznu. Dobrou chuť." Usmála jsem se a chleba hodila do batohu a do jablka kousla.
Bylo asi 7:00 když jsem vyšla s Jess na procházku. Šly jsem zase do parku. Pustila jsem Jess z vodítka jako vždy a posadila se na lavičku pod strom, který jsem měla nejradši. Sluníčko mi svítilo příjemně do obličeje a tak jsem zavřela oči a poslouchala šum okolo sebe.
Za 10 minut jsem zavolala na Jess, že už půjdeme abych nepřišla pozdě. Když jsem viděla Jess jak sedí na trávě kousek odemně a na něco zírá, šla jsem k ní. Pohladila jsem jí a připla jí vodítko. Nechtěla se hnout a pořád zírala na trávu před sebou. Sehla jsem se k ní abych viděla co to tak hypnotizuje a zahlédla jsem bavlněný pletený naramek. Zvedla jsem ho a prohlídla si ho, byl celý černý a byly v něm zapletené různé korálky. Líbil se mi, byl jednoduchý ale hezký.
Kdo ho tady asi stratil? Strčila jsem ho do kapsy a šly jsme pryč. Odvedla jsem Jess domů, popadla batoh a rychle běžela do školy. Stihla jsem to tak akorát. Všichni už seděli s někým jen jedna holčina seděla sama. Přišla jsem k lavici a zeptala se jestli si smým přisednout. Jen přikývla.
,,Ahoj já jsem Natasha a ty.?" Zdvořile jsem natáhla ruku a čekala jestli odpoví.
,,Ahoj Natasho já jsem Lauren a jsem tady nová." Usmála se a potřásla si semnou.
,,Já si říkala, že jsem tě tu ještě neviděla, jak dlouho." Než jsem stačila doříct otázku vešel profesor a všichni stichli stejně jako já.

Po škole jsme s Lauren šly společně domů, bavili jsme se o různých věcech jako třeba jak dlouho už tu bydlí, prý jen něco přes dva měsíce prázdnin a že si nenašla žádné přátele.
,,Jaktože jsem tě ještě neviděla.?" Nechtěla jsem aby se nějak urazila takže jsem našlapovala opatrně.
,,No jsem vyloženě tichej typ, nestojím o pozornost, dokonce je na mě už moc jen to, že mě někdo představí třídě." Usmála se.
,,Jo to znám jsem to samé, nemám kamarády co by byly jako já teda spíš obecně nemám moc přátel."
,,A přítele máš.?" Zeptala se zvědavým tónem. ,,Notak nemám komu bych to řekla a navíc mi můžeš věřit." Mrkla na mě a usmála se.
,,Já a kluci.?" Kuckala jsem ze sebe, natož se ona rozesmála a ťukla do mě abych nedělala tajnosti. ,,Já s nikým nechodím teda né že bych nechtěla, ale prostě to tak je." Usmála jsem se a pokrčila ramena.
,,To jakože jsi s nikým ještě nechodila.?" Nadzvihla obočí a zařaženě se na mě podívala.
Z jejího výrazu jsem se začala hrozně moc tlemit. ,,Ale jasně že jsem s někým chodila, ale buď jsme se hádali nebo mě podvedl a nebo nedokázal pobrat to jaká jsem, takže mě vždycky pustili k vodě." Usmála jsem se a oplatila jí to. ,,Takže co ty a kluci.? Máš nějakého.?" Vyzvídala jsem. Podívala se na mě s pohledem "můžu ti věřit.?" ,,Neboj můžeš mi věřit." Usmála jsem se a ona taky. ,,Tak co.? Máš.?" Páčila jsem z ní.
,,Mám už 2. Měsíce." Začervenala se a koukla na mě. ,,Seznámím tě s ním, je odtud. Začali jsme spolu chodit měsíc po našem nastěhování."
Docela jsem zírala, že tak rychle i když teda já mám co mluvit sama jsem s jedním chodila po 14. Dnech seznámení takže tak, ale to už nikdy. ,,Tak jo to budu moc ráda.  No už jsem doma tak zítra.?" Podívala jsem se na ní a chystala se zamávat, ale ona se zarazila.
,,Počkat ty bydlíš tady.?" Zeptala se překvapeně a já jen kývla. ,,No víš já jen, že bydlím hned vedle tebe a ještě jsme se nepotkali.
Jen jsem na ní mlčky zírala a snažila se spracovat to co na mě právě vybalila. ,,Počkat co.? Ty bydlíš hned vedle.? Jakože vážně."
Obě jsme se na sebe koukali jako péro z gauče a začali se tlemit. ,,To je dost ulítlý, mohli jsme se bavit už déle jen stačilo se potkat." Zablekotala mezi smíchem. Přiskočila ke mě objala mě a rozloučila se.

Zapadla jsem domů a pořád se smála. Jen co jsem se zula už jsem se válela na zemi. ,,Ahoj Jess. Nojo už jdeme vím jak moc chceš ven." Vytáhla jsem z kapsy vaku piškot a dala jí ho. Když konečně slezla pripnula jsem jí vodítko a vzala jí ven. Šly jsme k jezírku kousek pod parkem abych ji mohla vykoupat, když venku je takové vedro. Pustila jsem jí a hodila míček do vody. Tak rychle tam skočila až jsem se musela usmát. Milovala jsem koukat na to jak vypadá spokojeně. Zavibroval mi mobil, rychle jsem ho vytáhla a zjistila že píše Lauren.

,,Ahoj kočko co dnešek, dáme nějakej piknik nebo procházku.?"

,,Spíš až zítra, dneska toho mám moc promiň." Rychle jsem vyťukala odpověď a strčilaho zpátky do kapsy. Najednou jsem narazila na ten náramek co jsem ráno našla teda co Jess našla. Vytáhla jsem ho a ještě si ho prohlídla. Přemýšlela jsem nad tím kdo ho asi mohl stratit.  Ale i kdybych chtěla nezjistím to. Tím parkem za den projde tolik lidí, že to mohl být prakticky kdokoli. Zvedla jsem nohu a zavázala si ho na ni. Jess přiletěla celá mokrá a pořádně se u mě oklepala, pak vyskočila a olízla mě. ,,Ty jsi ale trdlo moje podívej jak teď vypadám šmudlo." Jess si sedla a jen tak koukala. Vzala jsem vodítko a šly jsme se ještě projít.

Když jsme přišly domů bylo něco málo po čtvrté. Převlékla jsem se a rozhodla se že půjdu běhat. Od posledního rozchodu jsem začala všechno ventilovat skrz různé koníčky víc než kdy předtím. Běžela jsem už od domova až do parku. Zvolila jsem lehčí tempo než obvykle jen tak na rozběh. Když jsem dorazila do parku vyhlédla jsem si své obvyklé místo a protáhla se. Byla jsem široko daleko jediná, která chodila běhat nebo jsem teda zatím nikoho nepotkala. Pořádně jsem se protáhla a běžela svojí obvyklou trasu. Potkala jsem pár lidí kteří mě dobře znali a pozdravili jsme se jako každý den co jsem chodila běhat.
Běhala jsem ráda se sluchátky, někteří běhali bez a oddávali se tak zvukům přírody já preferovala hudbu, byla jsem pro ní uvolněnější a nevadilo mi když na mě lidi zírali jak běhám. Když jsem doběhla zase jsem se chtěla doprotáhnout a pak pomalu běžet domů, ale na mém obvyklém místě seděli nějací kluci. Neřešila jsem to ale oni se na mě tak blbě podívali, že jsem jen řekla. ,,Nevšímejte si mě, jen se tady protáhnu a hned zase zmizím."
,,Jo v pohodě." Řekl ten v pravo. Ten hlas mi byl povědomí, ale neřešila jsem to.
Protřepala jsem si ruce a nohy. Potom jsem se předklonila a položila si ruce na trávu před sebou. Neměla jsem sluchátka protože by mi překážely a taky jsem nechtěla poslouchat co si ti dva říkají, ale nějak to nešlo. Bavili se o nějaký holce a pak jsem slyšela i něco o sobě nebo se mi to jen zdálo. Jeden se zvedl a přišel ke mě a zeptal se.
,,Hele nedala by jsi mi svoje číslo.? Jako jsi fakt dobrá." Dodal.
,,Hele sorry kámo, ale nedala." Ten druhej se začal hrozně tlemit a řekl. ,,Já ti říkal, že na tuhle nemáš." Sebrala jsem se a odešla, ale jeden z nich mě dohnal a začal mluvit.
,,Promiň. Omlouvám se za něj, ale já mu to říkal."
,,Dobrý v pohodě. Však se nic neděje." Usmála jsem se a šla dál on šel, ale pořád semnou a já přemýšlela proč když tam má kámoše. Vyhrkla jsem ze sebe. ,,Proč jdeš semnou nebude na tebe kámoš náhodou čekat.?" Zastavila jsem se a otočila k němu.
,,Nebude hned jak jsi odešla zahlídl nějakou jinou holku a tak za ní šel." Usmál se a díval se mi do očí.