Ten Pocit

4. Kapitola

Koukali jsme se jeden druhému do očí a mlčky stáli. Počkat ty vlasy je to ten co jsem se s ním srazila. Konečně jsem si ho mohla pořádně prohlédnout. Měl na sobě černobílé Nike tenisky, černé kraťasy a tmavě modré upnutné tričko s krátkým rukávem. Zastavila jsem se očima na jeho vyrýsované horní části těla. Kéž ho viděla bez toho trička. Doufám, že nezírám jinak to bude trapas. Odtrhla jsem se mu od břicha až teprve když promluvil.
,,Neviděli jsme se už někdy.?" Zeptal se a já zamrkala.
,,Myslím, že ano, ale sama si nejsem jistá." Pokrčila jsem rameny a čekala že ještě něco řekne a řekl.
,,Ale ano viděli ty jsi ta co jsem se s ní včera srazil. Ta s tím roztomilým pejskem."
Pamatoval si mě což jsem se docela divila. ,,Ano, Jo to jsem já ta nešika."
Zasmál se. ,,Ale nejsi nešika jen já měl koukat na cestu."
Usmála jsem se na něj a přemýšlela nad tím co se mu asi honí hlavou. Všimla jsem si, že si mě prohlíží. Začala jsem rudnout už jsem musela být rudá jako rajče takže není šance, že by si toho nevšiml.
,,Páni no vypadáš rozhodně jinak." Pozvedla jsem obočí a jen na něj zírala. ,,Teda ne že bych si tě předtím prohlížel, ale prohlížel." Práskl na sebe ochotně. Teď jsem musela mít aspoň 100 odstínů rudé. Usmál se a já mu úsměv opětovala.

Kecali jsme asi 20. Minut, když najednou přiběhl ten jeho kámoš. ,,Hele vole pět čísel během 25 minut." Smál se a nadšeně mával před námi telefonem. Malinko jsem se ušklíbla a on se na mě hned zadíval. ,,Co tak koukáš.?" Zeptal se. Začala jsem se hrozně moc smát, jeho úšklebek ve kterém se nacházela jeho tvář, byl vážně vtipný. Díval se na mě a nechápal. ,,Co je, mám něco na obličeji.?" Zeptal se a já vybuchla smíchy ještě víc.
,,Ale nic jen je mi jasný, že si myslíš že ti to všech pět dá." Smála jsem se skrz zuby a byla červená jak rajče.
,,No jistě že mi všech pět dá." Pobouchal se na rameno a tvářil se jako král.
Musela jsem Se hodně držet abych se nepočůrala smíchy. Moje odpověď ho ale zarazila. Vsadím se, že ti daj max tři. A to ještě budou naivní, že vedle nich ráno budeš ležet." Ten co se se mnou celou dobu bavil vyprskl smíchy až se málem válel na zemi, stačil ze sebe jen vydat.
,,Tě setřela kámo." A poplácal ho po rameni.
,,Hele jak se jmenuješ.?" Zeptal se mě kluk s těmi pěti čísly.
Nechtěla jsem mu to říkat takhle lehce, takže jsem jen řekla. ,,Vsaď se řeknu ti svoje jméno." Oba se na mě podívali, pak na sebe a pak zase na mě. Podíval se mi na ruku kterou jsem natáhla k plácnutí a plácl si semnou.
,,Fajn to je fér. Když vyhraju." Začal ale stihla jsem ho přerušit.
,,Když vyhraješ řeknu ti svoje jméno. Když, ale vyhraju já a já vím že vyhraju. Proběhneš se třikrát kolem tohohle parku nahej." Zvedla jsem obočí a kousla se do spodního rtu a zírala na něj. Viděla jsem že váha ale nakonec kývl.
,,Dobře, když vyhraju řekneš mi svoje jméno a když prohraju, proběhnu se tady třikrát dokola nahej." Souhlasil a usmál se. ,,Projedeš to princezno." Zazubil se a plácl si s kámošem.
,,Spíš ne egoisto." Zakřenila jsem se a vyplázla na něj jazyk.
Oba se zasmáli a jeden z nich řekl. ,,Ta se mi líbí kámo." A drkl do toho co tu semnou předtím stál.
,,Hele hoši musím běžet, ještě něco mám tak se mějte." Zamávala jsem a běžela.
,,Hele a jak dlouho na to mám.?" Zahulákal na mě ten egoista.
Otočila jsem se s odpovědí. ,,Týden." Rychle jsem se otočila zpátky a běžela domů.

Když jsem dorazila domů, napila jsem se a šla do tělocvičny co mi táta zařídil před třemi lety. Bylo v ní všechno od běžícího pásu až po boxovací pytel. Právě ten boxovací pytel byl můj nejoblíbenější. Vzala jsem si reprák a propojila ho s mobilem. Když se z repráku začala linout melodie k písničce Numb od mojí oblíbené skupiny Linkin Park cítila jsem se uvolněně a moc dobře. Nasadila jsem si boxovací rukavice a podle svého tempa boxovala. Potom párkrát skákala přes švihadlo a protáhla abych další den neměla problém opakovat svojí rutinu.

Když jsem byla se vším hotová napustila jsem si vanu a s chutí se do ní ponořila. Během přemýšlení u hudby jsem si vzpomněla, že bych mohla zavolat tátovi. Hmm 19:30. To už bude táta v apartmá pomyslela jsem si a vytočila jeho číslo. Zvedl to hned po druhém pípnutí.
,,Ahoj princezno tak jaký jsi dnes měla den.?" Zněl unaveně, bylo mi ho moc líto.
,,Ahoj tatí, dneska to bylo fajn, poznala jsem novou kamarádku. Sranda ale je to že bydlí hned vedle nás a já o tom ani nevěděla."
Táta se zasmál. Byla jsem ráda že jsem mu zvedla náladu. Povídali jsme si asi 20. Minut.
,,Budu končit princezno jsem unavený dneska to byl těžký den. Zavoláme zítra přes skype ano broučku.?"
,,Ano tati budu se těšit tak zítra pa. Mám tě ráda pa."
,,Já tebe taky princezno. Dobrou noc pa." A ukončil hovor
Za dalších 20. Minut lenošení a přemýšlení jsem se dokopala k vylezení z vany. Oblékla jsem si pánské trenýrky a černé tílko. Než jsem si lehla zavolala jsem na Jess. Ta okamžitě byla nahoře a vletěla ke mě do pokoje jako neřízená střela. Lehla jsem si do postele a vyzvala ji aby se přidala ke mě. Obě jsme se zavrtali pod peřinu a snažily se usnout.