Departmen /Traitor 2

~PART EIGHTEEN~

Tak jo teď jsem totálně zmatená. Vůbec netuším co se tu děje a nelíbí se mi. Je milej a pak prostě zdrhne. Jenže proč? Bože ja už akt nechci...

Obešla jsem na posled hrad a pak jsem se vydala do ložnice. Umyla jsem se odlíčila a zahrabala do peřin. Ještě dlouho do noci jsem přemýšlela nad tím co to bylo? Nic jsem bohužel nevymyslela. Nakonec jsem usnula.

Otevřela jsem oči a zjistila že ležím někda na podlaze vše bylo černé nikde žádné dveře prostě černo. Ozvali se kroky a nade mnou se oběvil......,,to není možné" rychle jsem se zvedla a objala ho. Z očí se mi valili slzy. ,,konečně se mi to povedlo" zašeptal. ,,tati tak moc jsi mi chyběl" odtáhla jsem se od něj. ,,vypadáš jinak Mio. Něco tě trápí?" Zeptal se mne po tkm co si mne prohlédl. ,,od té doby co Draca puszili z Azkabanu se chová zvláštně. Odtažitě jakoby jsme nikdy spolu nebyli. A dnes večer....."
,,třeba k tomu má důvod Mio. Tak jako jsi ho tehdy měla ty."

,,Mio vstávej" zalomcovala se mnou Ginny. Ja rychle vylétla do sedu. ,,Ginn já mluvila s tátou" zavískala jsem. ,,vážně?" Vykulila Ginn očj. ,,vážně" Ginn mě objala. Já se pak oblékla do uniformy lehce jsem se namalovala a vydala se na snídani. Když jsem tam došla doběhla jsem ke zmijozelskému stolu. ,,Blais dneska se mi zdálo o otci nebo ty víš jak to myslím" oznámila jsem Blaisovi. ,,taky přeju dobré ráno a k tomuhle to je úžasný" objal mě. ,,uvidíme se na obraně tak zatím" usmála jsem se na něj. Došla jsem zpět k Ronovi, Harrymu a Ginn. Ron se semnou už moc nebaví a já nevím proč. Vždyť je teď s Levandulí. Když jsem přišla zpražil mě hnusným pohledem. Jako proč sakra? Dokud mě ignoroval brala jsem to ale tohle je moc. ,,Co ti sakra je Rone?" Zeptala jsem se ho hned jak jsem si sedla. ,,co mi je ty se ještě ptáš?" Řekl hnusně. ,,ano Rone ptám. Nevím co ti je. Chováš se divně. " řekla jsem mu kupodivu v klidu. ,,ještě nedávno ses tahala s Malfoyem a teď Zabini. Od kdy jsi na smrtijedy navíc střídáš je jak ponožky. Stala se z tebe obyčejná děvka" odpověděl. Já zamrzla. ,,To jako vážné Rone. Blais je můj nejlepší kamarád a navíc nikdy nebyl smrtijed" řekla jsem už trochu víc nahlas. ,,výmysli Mio výmysli" řekl jaooby nic. ,,ty jsi výmysl Ronalde. Chováš se jako totální kretén. Nechápu o co ti jde. Já se narozdíl od té tvé povedené Levandulky nechovám jak děvka tak mě laskavě tak nenazívej a nelez mi na oči idiote" práskla jsem knížkou o stůl a odešla. Jak si tohle vůbec může dovolit. Kamarádili jsme se sedm let a on teď z ničeho nic začne dělat scény. Tak se kamarádim s Blaisem. Vždyť je to člověk stejně jako on. Chová se možná i líp jak Ron. Svésila jsem ramena a pomalu se šourala do učebny. Od té doby co otec zemřel se všechno pomalu sype.

To není pravda Mio.

Zaznělo mi v hlavě a já zpozorněla.

Ale je tati. Od té doby co jsi odešel je všechno špatně.

To se ti jen zdá. Zkus přemýšlet nad tím co jsem ti řekl o tobr a Dracovi. Třeba přijdes na to že dokážeš najít důvod proč je Draco odtažitý. Nezapomínej na to že jsi dcera Voldemorta

Co to? Jak to myslel? Vždyť já vím že jsem jeho dcera. Proč mi to připomíná? Jakou to má spojitost s ním co je mezi mnou a Dracem?

Takže zase nám na scénu nastopil Voldemort... Co myslíte že tím myslel?

A ještě něco blížíme se ke konci. Ještě tak tři čtyři kapitoli možná i míň a budeme se muset rozloučit s tímto příběhem...😟🙁

A ještě jedna věc. Dneska je to 70 dní od vydání první kapitoli prvního dílu. Tyhle dvě knihy píšu už skoro čtvrt roku. Od 14 září. Je to úžasné a všem moc děkuju za podporu. Miluju vás.

Tak zase zítra😽😽😽